Do zdravotnictví by mohlo v příštím roce plynout ještě o několik miliard korun víc, než se původně počítalo. Peníze na péči by se vzaly z fondů zdravotních pojišťoven. Po jednání zástupců vládní koalice to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Posílení výdajů požadují vládní sociální demokraté. Podle nich je na účtech všech sedmi pojišťoven 55 miliard korun, z nichž část by se měla využít na péči.
Koaliční schůzka o zdravotnictví trvala tři hodiny. Vyvolala ji ČSSD. Podle ní kvůli nedostatku peněz chybí v nemocnicích personál, zdravotníci jsou přepracovaní a prodlužují se čekací lhůty na vyšetření či operace. Předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček minulý týden uvedl, že některé „velké i regionální nemocnice jsou před kolapsem“.
Do zdravotnictví má příští rok ze zdravotního pojištění plynout 346 miliard korun. Je to zhruba o 26 miliard korun víc než letos. Odboráři a další organizace zdravotníků a pacientů ale požadují přidání o 45 miliard. Peníze na navýšení by vzali právě z rezerv zdravotních pojišťoven.
„Peníze použijme a rezervy rozpouštějme postupně, nikoliv razantně polovinu rezerv. To je neakceptovatelné,“ uvedl Vojtěch. Podle něj je možné debatovat o použití několika miliard korun. „Ale určitě ne 25 miliard v jednom roce. O jednotkách miliard nad rámec úhradové vyhlášky jsme schopni hovořit,“ dodal ministr. Podle něj se koaliční strany shodly na tom, že zdravotnictví v krizi není, ale „má individuální problémy“.
O tom, kolik miliard by mohlo příští rok do zdravotnictví ještě přitéct, bude koalice dál jednat. Částka zatím nepadla. Nepromítne se do úhradové vyhlášky, podle níž se péče nemocnic, praktiků, specialistů a dalších zdravotníků proplácí. Předpis musí být hotový do konce října. Sociální demokraté by byli pro, aby se část peněz využila na řešení krizových situací v nemocnicích v potížích.
Podle Eurostatu vydává Česko na zdravotnictví kolem sedmi procent HDP. V roce 2016 to bylo 7,1 procenta. V EU výdaje dosahovaly v průměru 9,9 procenta HDP. Nejvyšší byly ve Francii, a to 11,5 procenta HDP. Na druhém konci žebříčku bylo Rumunsko s pěti procenty. Podobně jako ČR na tom bylo Slovensko, o málo lépe pak Irsko, Maďarsko a Chorvatsko.