Na úhradách zdravotní péče pro příští rok nepanuje shoda

zdroj: Wikimedia

Na úhradách zdravotní péče pro příští rok se zdravotními pojišťovnami se nedohodly nemocnice akutní a následné péče a sestry v domácí péči. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) má do nemocnic příští rok jít asi o 12,5 miliardy korun více než letos, s jejich rozdělením souhlasila většina zástupců segmentu, musí ale souhlasit všichni.

Pro příští rok pojišťovny počítají s rozdělením asi 346 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění, podle ministra to bude možná víc. Proti letošnímu roku jde o nárůst o 22 miliard korun. Jednotlivé segmenty dostanou meziročně průměrně o 4,5 procenta navíc.

Dohodu s pojišťovnami uzavřelo 11 ze 14 oblastí péče. Nebyla uzavřena také s akutní lůžkovou péčí v nemocnicích, kam jde více než polovina nákladů na zdravotní péči. Na jednáních se podílejí Asociace nemocnic zastupující velké fakultní nemocnice, Asociace krajských nemocnic, Asociace soukromých nemocnic a Asociace českých a moravských nemocnic. Návrh pojišťoven musí přijmout jednohlasně, což se nestalo.

„V segmentu akutní lůžkové péče bylo pro dohodu 80 procent. Tam to považuji prakticky za dohodu, i tento dokument budeme implantovat do úhradové vyhlášky,“ uvedl ministr Vojtěch. Pojišťovny nabídly pro všechny oblasti růst asi o čtyři procenta proti letošnímu roku. Ministerstvo už dříve deklarovalo, že dá nemocnicím proti letošnímu roku navíc peníze na provoz a budování urgentních příjmů. Více peněz půjde také na moderní léky, jejichž náklady každoročně rostou i kvůli stále vyššímu počtu pacientů, kteří je potřebují.

Bez dohody jsou také nemocnice následné péče a domácí péče. „Sestry nám odcházejí do nemocnic, kde mají vyšší platy,“ řekla ČTK koordinátorka segmentu Ludmila Kondelíková. Žádaly proto navýšení úhrad, třeba rozložené do dvou let. Podle ministra ale jejich požadavky byly mimo realitu. „Žádný segment nemůže meziročně dostat navýšení o 40 procent,“ řekl.

„Výsledek dohodovacího řízení vnímám spíše jako vynucenou dohodu zástupců segmentu lékárenské péče, kteří na poslední chvíli podlehli výhrůžkám zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví,“ komentoval dohodu prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba.

Podle něj odpovídá pouhému 1% navýšení příjmů lékárenské péče za výdej léčivých přípravků na lékařský předpis. Při zprůměrování této částky na jednu lékárnu nebo výdejnu půjde o cca tři tisíce Kč za měsíc. „Jde o nicotnou částku, která nikterak nezohledňuje náklady spojené s povinnostmi ověřování léčiv,“ dodal Chudoba.

Podle něj zejména veřejné lékárny budou mít problémy financovat rozvoj svých IT technologií, vzdělávání lékárníků a farmaceutických asistentek a nebudou mít dostatečné finanční prostředky na stanovení spravedlivé odměny svým zaměstnancům.

V dohodách pro příští rok byly zakotveny změny úhrad v primární péči. U praktických lékařů budou hrazeny nové výkony, podpořeny budou také sdílené praxe nebo ordinace s delší ordinační dobou. U zubních lékařů byly navýšeny úhrady za materiál a stomatologické výrobky, vyplatit by se jim nově mělo i ošetřovat pacienty na pojišťovnu včetně dětí. V gynekologii se mění úhrady péče o těhotné – z jednotlivých výkonů a vyšetření na tři balíčky podle trimestrů.

S tím, že se o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění dohodnou přímo pojišťovny se zástupci segmentů péče, počítá zákon o veřejném zdravotním pojištění od roku 1997. V minulých letech byly dohody obvykle jen v menších oblastech, pro ostatní stanovovalo úhrady ministerstvo. Loni se poprvé podařilo uzavřít dohody se všemi.

„Ministerstvo teď v úhradové vyhlášce překlopí uzavřené dohody a zbytek stanoví ministerstvo. Budeme vycházet z toho, o čem se jednalo v dohodovacím řízení,“ dodal ministr. Více než polovina peněz z veřejného zdravotního pojištění jde na akutní lůžkovou péči, kolem 16 procent do péče ambulantních specialistů, 15 procent stojí léky předepsané na recept. Šest procent výdajů jde praktickým lékařům, 4,5 procenta stomatologům.

ČTK