Zájem o preventivní vyšetření vzrostl o jedno až dvě procenta, Česko má ale stále horší výsledky v úmrtnosti na předcházitelné nemoci než průměr Evropské unie.
Počet lidí, kteří využívají preventivní a screeningová vyšetření, se mezi lety 2023 a 2024 zvýšil o jedno až dvě procenta. V absolutních číslech to představuje o desítky tisíc pacientů více, jak informoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví.
Přes tento pozitivní trend však Česká republika zaostává za evropským průměrem. V úmrtnosti na nemoci, kterým lze předcházet, je země o čtvrtinu horší než průměr Evropské unie. Přitom lékaři ročně diagnostikují rakovinu u téměř 100 tisíc pacientů, přičemž při včasném odhalení se většina z nich vyléčí.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zdůraznil, že všechny klíčové nádory je možné zachytit pomocí screeningových programů. Zdravotní pojišťovny po dosažení určitého věku hradí vyšetření na odhalení rakoviny prsu, prostaty, tlustého střeva, děložního čípku nebo plic.
Účast v jednotlivých programech se však výrazně liší. Zatímco na vyšetření prsou chodí přibližně 60 procent žen nad 45 let, u testů na rakovinu tlustého střeva a konečníku je zájem pouze poloviční. Proto se od příštího roku sníží věková hranice z 50 na 45 let.
Screening rakoviny prostaty, který byl spuštěn loni, absolvovalo asi 150 tisíc mužů. Téměř každý desátý měl zvýšenou hladinu antigenu PSA vyžadující další sledování, u 900 pacientů lékaři odhalili rakovinu. Podle Duška je cílová skupina desetkrát větší.
Od příštího roku čekají změny také preventivní prohlídky u praktických lékařů. Více se zaměří na kardiovaskulární onemocnění a přibude vyšetření kůže. Stát začne sbírat a vyhodnocovat data z prohlídek, získá tak informace o výskytu obezity nebo vysoké hladiny cholesterolu.
Účinnost screeningových programů potvrzují statistiky. V roce 2008, kdy byl zaveden screening tlustého střeva, bylo Česko třetí nejhorší v Evropě v úmrtnosti na tuto rakovinu. Do roku 2020 kleslo na dvacáté místo, zatímco Slovensko bez podobného programu se posunulo na první příčku. Úmrtnost na rakovinu prsu se od zavedení screeningu snížila o třetinu a u děložního hrdla o čtvrtinu.
Zdroj: ČTK