Ústavní soud (ÚS) původně zvážil, ale nakonec oznámí své rozhodnutí ohledně návrhu na zrušení důležité části občanského zákoníku týkající se odškodňování nemajetkové újmy na zdraví. Toto rozhodnutí bylo již učiněno plénem soudu. Informaci předala mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Návrh na zrušení podala Okresnímu soudu ve Vyškově soudce Pavel Vrcha, který má dlouhodobé výhrady ke způsobu použití občanského zákoníku. Vrcha však později informoval, že svůj návrh stáhl.
V návrhu, který je k dispozici na stránkách ÚS, kritizoval Vrcha právní chaos a neobvyklý postup vytváření metodiky. ÚS se touto otázkou zabýval téměř rok, přičemž po odchodu soudce Ludvíka Davida převzala jako zpravodajka tuto věc soudkyně Kateřina Ronovská.
Vrcha ve svém zpětvzetí návrhu naznačil, že soudce Pavel Šámal rozhodoval o věci, když ještě nebylo vyřešeno jeho žádost o vyloučení. V tomto kontextu Vrcha tvrdí, že pokud bude v úterý vyhlášen verdikt, ve kterém rozhodoval i soudce Pavel Šámal, pak bude nález kontroverzní, vzhledem k tomu, že nebylo dosud rozhodnuto o žádosti o vyloučení tohoto soudce. Vrcha tedy uzavírá, že v této situaci může návrh na zrušení ještě být vzat zpět.
Občanský zákoník platný od roku 2014 stanoví, že za způsobení újmy na zdraví má pachatel odškodnit poškozeného finanční kompenzací, která má pokrýt fyzické i duševní bolesti a další nemajetkové újmy. Náhrada je poskytována i za omezení sociálního uplatnění. Okresní soud zpochybnil část, která uvádí, že pokud nelze náhradu jednoduše kvantifikovat, mělo by se postupovat „podle zásad slušnosti“.
Vzhledem k tomu, že spolu s dosavadním občanským zákoníkem zanikl také předchozí předpis o odškodnění za bolest a omezení sociálního uplatnění, bylo nejasné, jaký postup by měly soudy v těchto případech zvolit. Vznikla proto metodika Nejvyššího soudu obsahující tabulky bodování. Cílem bylo zajistit konzistentní přístup soudů k obdobným případům. Metodika však není závazná a soudy mají možnost zohlednit individuální okolnosti. Někteří soudci ale i veřejní činitelé, jako ombudsman Stanislav Křeček, tuto metodiku kritizovali.
Podle návrhu soudce Vrchy, tato metodika není vlastně metodikou Nejvyššího soudu, ale spíše komerčním podnikem ve spojení s placenými školeními pro znalce. Vrcha tvrdí, že tímto způsobem jsou odborníci i laici zaváděni do omylu. Vrcha se domnívá, že pokud by ÚS vyhověl jeho návrhu a vypustil část o „zásadách slušnosti“ z občanského zákoníku, mohli by politici problematiku řešit alternativně a vytvořit prostor pro novou legislativu ministerstva zdravotnictví, která by upravovala minimální odškodné a jeho stanovení v konkrétních případech.