Nedostatek lékařů cítí 70 pct šéfů nemocnic v ČR

Foto: Depositphotos

V některých českých nemocnicích se podle jejich ředitelů proti loňsku zlepšila situace s počty lékařů, jejich nedostatek ale stále pociťuje 70 procent nemocnic. Loni to bylo 84 procent. Mírné zhoršení vidí ředitelé u zdravotních sester, jejich nedostatek letos vidí 83 procent šéfů nemocnic proti loňským 81 procentům. Vyplývá to z průzkumu Barometr zdravotnictví 2020, který letos v březnu a dubnu zorganizovala nezisková organizace HealthCare Institute (HCI).

Průzkum se uskutečnil také na Slovensku, kde ze 103 oslovených nemocnic odpověděla necelá třetina. V Česku se zapojilo 63 ze 154 oslovených nemocnic. Podle slovenských ředitelů se situace zhoršila u sester i lékařů. Nedostatek sester letos vnímá 82 procent ředitelů proti loňským 78 procentům, lékařů je málo podle 85 procent slovenských šéfů nemocnic, loni to byly tři čtvrtiny.

Přesčasy lékařů jsou meziročně vnímány řediteli českých a slovenských nemocnic rozdílně. V případě průzkumu v České republice dochází k poklesu v této oblasti o 5 procentních bodů, ze 64 procent v roce 2019 na 59 procent v roce 2020. Na slovenské straně dochází v průzkumu k nárůstu o 10 procentních bodů, ze 48 procent v roce 2019 na 58 procent v roce 2020.

Přesčasy zdravotních sester vnímají čeští ředitelé jako problém v roce 2020 méně  ve 41 procentech oproti roku 2019, kdy to bylo 46 procent. U přesčasů zdravotních sester lze v případě slovenského průzkumu ve srovnání s rokem 2019 pozorovat nárůst o 19 procentních bodů na  současných 67 procent.

„Dlouhodobě nejoblíbenějším opatřením, jak zajistit dostatečné množství pracovníků, jsou nefinanční benefity (například dovolená navíc),“ uvedli autoři průzkumu. Odpovědělo tak devět z deseti ředitelů v Česku i na Slovensku.

V ČR také více než loni spolupracují s lékařskými fakultami, postupuje tak 83 procent šéfů nemocnic.

Největší rezervy v systému zdravotnictví vnímají ředitelé českých nemocnic v kybernetické bezpečnosti, propojení spolupráce a komunikace s poskytovateli primární péče, zkvalitnění komunikace zdravotního personálu, a větší efektivitě práce a optimalizace pracovních procesů v nemocnici.

Zhoršení dostupnosti zdravotní péče se v Česku obávají dvě třetiny ředitelů, 95 procent ale považuje český zdravotní systém za kvalitní. Na Slovensku je to jen něco přes dvě třetiny šéfů nemocnic. Sedm z deseti českých ředitelů za největší rizika pro bezpečnost personálu považuje syndrom vyhoření a agresivitu pacientů a jejich příbuzných.

Zvýšení dlouhodobých investic v příštím roce očekává 37 procent českých ředitelů, na Slovensku téměř polovina. V Česku devět z deseti šéfů nemocnic plánuje investice do IT a infrastruktury.

Většina ředitelů nemocnic v České republice považuje zdravotní systém ve své zemi v celoevropském srovnání za kvalitní (95 % v roce 2020, 91 % v roce 2019), ředitelé slovenských nemocnic jsou v tomto ohledu méně optimističtí (67 % v roce 2020, 75 % v roce 2019). 

MČ, ČTK