Účinnější, avšak zároveň nákladnější biologickou léčbu či imunoterapii v Česku zatím dostávají desítky pacientů s rakovinou plic. Diagnostika této vážné choroby lékařům v sedmi specializovaných centrech zabere v průměru tři týdny, což je z hlediska další léčby přijatelný časový úsek. Vyplývá to z prvních výsledků projektu Lucas, do kterého je zařazeno 1500 pacientů s rakovinou plic. ČTK to na kongresu českých a slovenských pneumologů v Olomouci řekl místopředseda České pneumologické a ftizeologické společnosti JEP Vítězslav Kolek.
„Nejdražší léky spadající do kategorie biologické léčby či imunoterapie zatím dostávají desítky pacientů ze zkoumaného vzorku. Značný podíl na tom mají objektivní důvody, protože ne všechny nádory plic je možné tímto způsobem léčit,“ uvedl Kolek. V budoucnu by se počet pacientů s touto moderní léčbou měl zvyšovat. „Díky databázi víme o těch, kteří tuto náročnou léčbou dostávají, ale i o těch, kteří ji z nejrůznějších důvodů nemají. Důvody jsou většinou objektivní, ale mohou tam být i nějaké rezervy, například v oblasti vyšetření, o jaký typ nádoru plic se jedná,“ řekl Kolek.
Biologická léčba a imunoterapie je podle Kolka sice výrazně dražší než chemoterapie, avšak efekt těchto nových léčebných metod je mnohem vyšší a není doprovázen tak masivními nežádoucími účinky.
Stanovení přesné diagnózy nádoru plic českým lékařům v průměru zabere nejvýše tři týdny, což je podle Kolka akceptovatelná doba. „Zatím nemáme analyzováno, proč u některých pacientů to trvá déle. Často se stává, že nádor nemá vhodnou lokalizaci k tomu, aby mohl být včas diagnostikován. Pacient také může mít nějaké komplikace, kvůli kterým nelze ihned provést endoskopické vyšetření plic,“ uvedl.
Přesnou diagnózu nádorů lékaři specializovaných center podle Kolka zvládají velmi dobře. „Kolem 95 procent nemocných má zjištěno aspoň rámcově, o jaký typ nádoru jde. Jsou ale určité rezervy, jak je nádor dál vyšetřen,“ řekl. Plicní nádory se většinou začínají projevovat až v pokročilém stadiu. „Když si pacient stěžuje na potíže, tak by měl být co nejdříve vyšetřen, aby mohla být rychle stanovena diagnóza. Čím je nádor větší, tím rychleji roste a šíří se do dalších částí lidského těla,“ upozornil.
Situaci by mohl podle Kolka zlepšit preventivní program zaměřený na těžké kuřáky ve věku nad 55 let. Odborníci navrhují jejich cílené vyšetření pomocí počítačové tomografie. „Začíná se o tom diskutovat. Existují studie, že tento postup zachraňuje lidské životy. Bude to sice finančně náročné, ale ve výsledku by tato prevence přinesla systému úspory. Včasně diagnostikované nádory lze operovat a léčba pak stojí mnohem méně, než je tomu u biologické léčby či imunoterapie,“ řekl.
Databáze Lucas zahrnuje všechny pacienty, kteří se s podezřením na plicní nádor dostali za posledních 16 měsíců do péče lékařů v některém ze sedmi centrech fungujících při fakultních nemocnicích. Tito pacienti tvoří podstatnou část všech evidovaných plicních nádorů v ČR.
ČTK