Nemocnice mají v roce 2020 účtovat péči podle DRG, ekonomické dopady prý ministerstvo ještě nezná

Transparentní a spravedlivé oceňování zdravotní péče v nemocnicích, to má umožnit projekt DRG Restart. Práce na projektu zahájilo ministerstvo zdravotnictví před pěti lety. V roce 2020 má začít pilotní účtování úhrad v některých nemocnicích, ministerstvo ale ještě nezná jeho ekonomické dopady.

Ministerstvo zdravotnictví bylo v minulosti pod četnými útoky tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, který s oblibou označoval zdravotnictví jako černou díru, ve které mizí desítky miliard. Jedním z řešení neprůhlednosti účtování a hrazení poskytované zdravotní péče je projekt DRG Restart.

„Dosavadní systém není postaven na tom, že by reálně oceňoval medicínské procedury. Stojí na hausnumerech, která nevypovídají o reálných nákladech. My chceme udělat zásadní změnu, proto jsme ustavili tým, který během několika let překope veškeré základy, na kterých oceňování stojí,“ uvedl tehdejší ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) při představení projektu.

Potřebnost změn v účtování péče dokládá i fakt, že projekt přežil výměnu několika ministrů z rozdílných politických stran, ani jednotliví ministři na něj nemají rozdílný pohled.

„Intenzivně pracujeme i na projektu DRG Restart, který má za cíl změnit úhrady akutní lůžkové péče, tedy úhrady v nemocnicích. Projekt sjednotí základní sazby napříč nemocnicemi tak, aby se platilo za skutečně poskytnutou péči a peníze šly za pacientem,“ uvedl ještě začátkem tohoto roku v rozhovoru pro Týden ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Podle informací ministerstva se projekt blíží k pilotnímu nasazení. Jedná se o robustní změnu, která si vyžádá několika letý náběh. Hotové jsou klasifikace hospitalizačních případů podle CZ-DRG, metodika ocenění hospitalizačních případů, podle které lze jednotlivým hospitalizovaným pacientům přiřadit náklady na léčení a v návaznosti na to i poskytnutou péči ocenit.

„Současně s tím probíhají simulace zavedení nového DRG do úhrad, kde je cílem Ministerstva zdravotnictví, aby se nové DRG objevilo alespoň tentativně v úhradách již v roce 2020,“ říká mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová a dodává. „Poskytovatelé zdravotních služeb by měli začít dle CZ-DRG vykazovat péči v roce 2020. Zároveň se uvažuje, že část péče, která je dostatečně homogenní a bezpečná pro implementaci, by mohla být podle nového DRG v roce 2020 i pilotně hrazena, prozatím spíše se symbolickými ekonomickými dopady.“

Podle Štěpányové se v další fázi ministerstvo zaměří na reformu úhrad. „O kvalitní klasifikační systém lze opřít i odpovídající systém úhrad, kdy za obdobnou péči dostane poskytovatel obdobnou úhradu. Tento následný projekt pak bude mít za cíl sblížit základní sazby napříč poskytovateli akutní lůžkové péče tak, aby se platilo za skutečně poskytnutou péči a peníze šly za pacientem,“ říká Štěpányová.

Kolik to bude stát? Raději nevědět

Naplnění původních cílů projektu podle těchto informací nic nebrání. Ministerstvo zdravotnictví už by však mělo mít alespoň modelové příklady finančních dopadů na ekonomiku nemocnic a celého systému. Už proto, že do referenční sítě projektu je zapojeno 49 zdravotnických zařízení, počínaje největšími fakultními nemocnicemi, přes specializované ústavy, po menší nemocnice. Jenže ministerstvo v tomto mlží. „Úhrada za jednotlivé DRG skupiny bude závislá na celkovém objemu finančních prostředků, který bude pro akutní lůžkovou péči vždy v daném roce alokován,“ uvedla mluvčí Štěpányová.

Dopad na příjmy zdravotnických zařízení nejde podle ministerstva specifikovat. „Specifikovat úhradu v aktuálně platném systému úhrad není reálně možné. Systém paušálních úhrad, využívaný v posledních letech, prakticky vylučuje vyčíslit relevantně úhradu na konkrétní hospitalizační případ nebo na konkrétní DRG skupinu či onemocnění,“ říká mluvčí.

Dále situaci podle ministerstva komplikuje fakt, že u různých poskytovatelů jsou i pro regulační kalkulace využívány různé individuální sazby a dokonce i v rámci jednoho poskytovatele jsou nastavené různé individuální sazby od různých plátců. Na přímou otázku, zda v systému chybí peníze mluvčí odpověděla rovněž vyhýbavě. „Projekt DRG restart nemá za cíl zjistit zda jsou nemocnice přepláceny či podfinancovány. Cílem projektu DRG Restart je dát k dispozici kvalitní klasifikační systém, který umožní objektivně měřit a popisovat poskytnutou péči,“ uvedla Štěpányová. 

Podle zdroje magazínu Ze zdravotnictví už ale prvotní odhady ekonomických dopadů existují. V systému má podle nich chybět 30 až 40 miliard korun. Současného ministra zdravotnictví tak čeká nelehký úkol. V souvislosti s plným náběhem systému DRG bude nutné zajistit chybějící peníze v systému veřejného zdravotního pojištění a cesta na vládu pro další desítky miliard korun pro zdravotnictví je v pravdě nelehká.