Český helsinský výbor a Hnutí za aktivní mateřství reagují na rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu matky, která nesměla přenocovat se synem na JIP. Zdůrazňují, že právo na přítomnost rodičů je základní.
Občanské organizace varují nemocnice před nesprávným výkladem nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu týkajícího se práva dětí na přítomnost rodičů během hospitalizace. Český helsinský výbor společně s Hnutím za aktivní mateřství zdůrazňují, že soudní verdikt se týkal pouze nároku rodiče, nikoliv základního práva dítěte.
Spor vznikl v roce 2018 v ústecké nemocnici, kde byl hospitalizován měsíční chlapec se zápalem plic. Jeho matka požadovala možnost přespat u lůžka nebo v jeho blízkosti, zdravotníci jí však dovolili pouze bdít u syna, přespat v nemocnici nesměla kvůli nevhodnému prostorově-technickému vybavení oddělení. Situace eskalovala natolik, že na místo musela přijet policie, matka nakonec strávila noc na chodbě.
Nejvyšší soud v září zamítl dovolání ženy, která požadovala omluvu a odškodné. Soud konstatoval, že právo rodiče na pobyt s dítětem není absolutní a závisí například na vybavení nemocnice či na tom, zda nenarušuje péči o další pacienty.
Ochránci práv však upozorňují, že právo dítěte na přítomnost rodiče nelze zaměňovat s ubytovacími službami pro dospělé. Podle jejich stanoviska nemohou být omezené prostory nebo nedostatečné vybavení dlouhodobou omluvou pro zákaz nepřetržité přítomnosti doprovodu.
Ministerstvo zdravotnictví vydalo loni metodický pokyn, který zdůrazňuje pozitivní vliv přítomnosti rodičů na děti a označuje separaci za významný stresový faktor. Metodika však stanovuje podmínky – právo se uplatní, pokud nenarušuje poskytování zdravotních služeb, nezasahuje do práv jiných pacientů a je v souladu s vnitřním řádem zařízení.
Organizace připomínají, že právo na přítomnost rodiče je zakotveno v úmluvě o právech dítěte a má zásadní význam pro bezpečí, psychickou pohodu a kvalitu péče o malé pacienty.
Zdroj: ČTK