Do multicentrické observační studie pod vedením lékařů z 2. LF UK a FN Bulovka bylo zařazeno 209 pacientů hospitalizovaných s laboratorně potvrzenou klíšťovou encefalitidou ve 4 českých infektologických pracovištích. Šestiměsíční sledování dokončilo 187 pacientů. Výsledky ukázaly, že 44,9 % z nich mělo po šesti měsících od prodělání klíšťové encefalitidy alespoň jeden přetrvávající zdravotní následek. Nejčastěji šlo o chronickou únavu, bolesti hlavy, poruchy koncentrace nebo paměti. Přetrvávající motorický deficit byl zaznamenán u 12,3 % pacientů.
Dlouhodobé následky byly hlavním předmětem výzkumu
„Zajímaly nás průběhy akutní fáze onemocnění, ale hlavně jsme se zaměřovali na ty dlouhodobé následky, a to jak na ty motorické postihující pohybový systém, tak na ty, které nejsou snadno neurologicky rozpoznatelné, ale které mohou naprosto zásadně ovlivnit denodenní fungování pacientů s klíšťovou encefalitidou.“
MUDr. Martin Slížek, hlavní autor studie, Infekční klinika 2. LF UK a FN Bulovka
„Co se týče pohybových následků, tam jsme dospěli ke stejným výsledkům jako některé předchozí studie. Riziko úmrtí nebo riziko následku paréz je dost věkově závislé. Na druhou stranu jsme se zaměřovali také na nepohybové následky typu poruchy spánku, soustředění, paměti, bolesti hlavy, které spadají do tzv. postencefalitického syndromu. Dlouhodobě sledujeme a teď to máme podpořené i našimi daty, že tyto následky nejsou naprosto věkově závislé a vídáme je i u mladých lidí, u kterých zásadně ovlivňují jejich denní fungování. Potom musí například měnit práci nebo v ní úplně končit, ukončují studia a tak dál.“
MUDr. Martin Slížek
Téměř polovina pacientů měla potíže i po půl roce
„V té naší kohortě mělo asi 45 % sledovaných lidí alespoň jeden symptom ještě šest měsíců od akutní prodělané fáze onemocnění. Nejčastěji se jednalo o chronickou únavu, bolesti hlavy, poruchy koncentrace, ale například i ty motorické deficity. Nějakou parézu mělo více než 15 % pacientů i po těch šesti měsících.“
MUDr. Martin Slížek
Studie upozorňuje i na dopady u lidí v produktivním věku
„Věk jednoznačně hraje roli z hlediska rizikovosti akutní fáze. Což je také něco, co formuje nastavení očkovací strategie v České republice, kdy je od roku 2022 očkování proti klíšťové encefalitidě plně hrazené pro lidi nad 50 let věku právě proto, aby se předešlo těmto závažným následkům v rámci akutní fáze. To, na co se snažíme poukázat touto naší studií, je to, že i mladí pacienti mají závažné následky, byť třeba nejsou tak očividné. Ovlivňují je dlouhodobě a jsou to lidé v produktivním věku. Takže i z perspektivy zdravotního a sociálního systému může být dopad následků u těchto pacientů třeba i větší než u zjevnějších následků u seniorů.“
MUDr. Martin Slížek
Ani zdánlivě lehčí průběh nemusí znamenat návrat do normálu
Na klíšťovou encefalitidu žádný lék neexistuje, lékaři tak mohou ovlivnit pouze jednotlivé příznaky. „U těch nejzávažnějších pacientů je ten průběh špatný hned od začátku. Začínají většinou na JIP, po několika dnech, někdy i týdnech, se přesouvají na standardní oddělení a pak většinou do nějakých rehabilitačních zařízení. Zrádné je to, že i pacient, který stůně zdánlivě nekomplikovaně, může mít do budoucna problém také s nějakými trvalými následky, které mu znemožňují dělat vše, na co byl zvyklý před nemocí.“
MUDr. Dita Smíšková, přednostka Kliniky infekčních nemocí Nemocnice na Bulovce, spoluautorka studie
Problémy s pamětí, koncentrací nebo prací na počítači mohou postihnout i mladé pacienty
„Skutečně jsme prokázali, že ty následky nejsou jednoznačně vázané na věk, hlavně co se týče takzvaného postencefalitického syndromu. Jsou to problémy, kvůli kterým se lidé nemohou vrátit k původnímu způsobu života. Nezvládají třeba práci na počítači, často je bolí hlava, pozorují zhoršení paměti, poruchy koncentrace, skutečně je to limituje. To se může stát i u velmi mladých pacientů.“
MUDr. Dita Smíšková