Vědci z mezinárodního týmu pod vedením odborníků z Masarykovy univerzity objevili nový, dosud neznámý mechanismus, kterým chronická lymfocytární leukémie (CLL) vzdoruje léčbě. Tento objev je revoluční nejen svým významem, ale i neobvyklostí – poprvé totiž vědci popsali negenetický způsob, kterým se leukemické buňky dokážou bránit, a to aktivací proteinu, který jim pomáhá přežít navzdory léčebnému zásahu. Tento přelomový výzkum byl publikován v uznávaném časopise The Journal of Clinical Investigation.
Jak leukémie vzdoruje léčbě: Nové poznatky o rezistenci
Chronická lymfocytární leukémie patří mezi nejčastější typy leukémií u dospělých, a proto na ni odborníci zaměřují intenzivní výzkum. K léčbě CLL se často používá cílené léčivo ibrutinib, blokující protein BTK zapojený v BCR signalizační dráze. Tento proces má za úkol omezit růst a přežití leukemických buněk. Avšak dlouhodobé podávání tohoto léčiva umožňuje buňkám vyvinout si rezistenci, což komplikuje léčbu pacientů, kteří se s nemocí potýkají po dlouhá léta.
Doposud známé způsoby rezistence na tuto léčbu byly většinou genetické. Mutace v leukemických buňkách zabraňují léčivu navázat se na cílový protein, čímž léčba ztrácí svou účinnost. Nyní vědci přišli s objevem, že se leukemické buňky dokážou léčbě přizpůsobit i negeneticky – prostřednictvím aktivace specifických proteinů, což jim umožňuje přežít i bez nutnosti genetické mutace.
Mechanismus negenetické rezistence: Jak funguje?
Klíč k tomuto negenetickému mechanismu rezistence leží v aktivaci proteinu Akt, který výrazně přispívá k přežití leukemických buněk v době, kdy jsou vystaveny léčebné blokádě BCR signalizační dráhy. Protein Akt je aktivován pomocí jiného proteinu zvaného FoxO1, který je kritickou součástí tohoto raného obranného mechanismu. Tato cesta umožňuje leukemickým buňkám nejen přežít, ale potenciálně i nabýt čas pro akumulaci genetických mutací, které by mohly vést k plné rezistenci vůči léčbě.
„Naše studie ukázala, že leukemické buňky, které čelí blokádě v podobě BCR inhibitorů, aktivují alternativní dráhu, kde významnou roli hraje právě protein Akt,“ uvádí hlavní autorka studie, Laura Ondrišová. Zjištění, že aktivace Aktu podporuje přežití buněk navzdory léčbě, nabízí vědcům nové možnosti v boji proti leukémii.
Význam objevu pro budoucí léčbu leukémie
Vedoucí vědeckého týmu, Marek Mráz, zdůrazňuje potenciál preklinického testování inhibitorů FoxO1, které by mohly v budoucnu sloužit jako účinný doplněk léčby. „Pokud budeme schopni efektivně zablokovat FoxO1, mohli bychom zvýšit účinnost současných terapií a předejít adaptaci leukemických buněk na léčbu,“ říká Mráz. Vzhledem k tomu, že mnoho pacientů na leukemii trpí dlouhodobě a současná léčba je mnohdy nedostačující, znamená toto zjištění významný krok směrem k vývoji inovativních léčebných postupů.
Naděje pro pacienty s chronickou lymfocytární leukémie
Chronická lymfocytární leukémie představuje pro pacienty velkou zátěž nejen v podobě samotné nemoci, ale i kvůli obtížné léčbě a nevyzpytatelné rezistenci buněk. Zatímco dřívější výzkumy se zaměřovaly převážně na genetické mutace, nový mechanismus, který vědci popsali, otevírá cestu k tomu, jak zlepšit současné metody a posílit naději na úspěšnější léčbu.
Objev vědců je důkazem toho, že inovace v medicíně a porozumění buněčným procesům mohou zásadně změnit přístup k léčbě i těch nejodolnějších nemocí.
Autorský text
Zdroj: ČTK