Očkování: objev, který za půl století zachránil miliony životů

Fyzioterapeut pomáhá dětem postiženým dětskou obrnou. Na počátku padesátých let bylo v USA každý rok více než 20 000 případů dětské obrny, po zavedení očkování klesl počet pacientů na 3000 ročně. Foto: CDC/Charles Farmer / Wikimedia

Dnes si málokdo umí představit, s jakými nemocemi bojovalo lidstvo před objevem očkování. Záškrt, tetanus, černý kašel a spalničky patřily v naší zemi k nejčastějším příčinám úmrtí malých dětí.Tisíce jich zemřely nebo si nesly celoživotní následky po prodělání dětské obrny. Tu se povedlo v Československu jako v jedné z prvních zemí na světě zcela vymýtit po zavedení povinného očkování v roce 1958 a do dneška nebyl zaznamenán žádný nový případ této nebezpečné infekční nemoci. Očkování se stalo převratným medicínským objevem, který zabránil smrtelným epidemiím. Odhaduje se, že ročně zachrání život více než 2 milionům dětí.

Povinné očkování dětí patřilo k základní prevenci a jeho význam nebyl dlouhé roky nijak zpochybňován. V posledních letech se ale objevuje řada mýtů a polopravd, kterým média věnují značný prostor. Mnozí rodiče se těmito informacemi nechávají ovlivnit a odmítají své dítě nechat očkovat s tím, že za jeho zdraví odpovídají pouze oni sami. Nejčastějšími argumenty bývá obava z vedlejších účinků vakcín v kombinaci s tvrzením, že proti některým nemocem je očkování zbytečné, protože jejich léčba je snadná a v zemích s vysokou životní úrovní se již v podstatě nevyskytují.

Většina nemocí, kterým lze pomocí očkování úspěšně předejít, však patří mezi závažné až život ohrožující. Příkladem je tetanus, záškrt, černý kašel nebo spalničky, o kterých se v poslední době mluví nejčastěji. I když se mnoho nemocí u nás již téměř nevyskytuje, stále dostupnější cestování za exotikou nebo též migrace lidí zvyšují riziko opětovného zavlečení těchto nemocí. Kupříkladu zdrojem epidemie spalniček v roce 2014, při níž onemocnělo celkem 221 lidí, byl muž, který si nemoc přivezl z cesty do Indie. Předpokládá se též, že současná epidemie spalniček se k nám dostala z Ukrajiny, kde je proočkovanost dvěma dávkami vakcíny děsivě nízká – pouhých 31 %,“ vysvětluje MUDr. Radomíra Limberková ze Státního zdravotního ústavu.

Kolektivní imunita chrání ty nejzranitelnější

I přesto, že odpůrců očkování je u nás menšina, důsledky jejich rozhodnutí neseme všichni. Kvůli odmítání nebo odsouvání povinného očkování totiž postupně dochází ke snižování proočkovanosti populace, a tím také ke snižování tzv. kolektivní imunity. Osoby, které z různých důvodů nemohou být očkovány, tj. např. lidé s poruchou imunity, závažným onemocněním nebo ještě nenaočkované děti, se tak stávají ohroženějšími. Zároveň se vytvářejí lepší podmínky pro šíření nemocí, které se u nás léta neobjevovaly.Riziko rychlého šíření těchto infekcí dokazují i počty lidí, které může jeden nemocný nakazit. V případě spalniček nebo černého kašle to může být 17 až 18 lidí.Míru proočkovanosti k udržení zmíněné kolektivní imunity udává u jednotlivých onemocnění různě vysoké procento, které se pohybuje mezi 85 a 95 %.První pokles pod tuto hranici byl v České republice zaznamenán v roce 2015 a od té doby stále klesá – například v případě spalniček, příušnic a zarděnek. Přitom ještě v roce 2007 byla hladina proočkovanosti proti těmto nemocem na úrovni 98 %. V posledních letech se pohybuje celorepublikově už jen kolem 83 %, nejnižší je v Praze.

Návrat nebezpečných nemocí

Ve státech, kde z různých důvodů – od ekonomických až po dezinformační kampaně – došlo ke snížení kolektivní imunity, se rozvinuly epidemie těchto onemocnění s mnoha úmrtími. Příkladem jsou epidemie černého kašle ve Velké Británii či dětské obrny v Holandsku, nebo epidemie záškrtu v Rusku v 90. letech minulého století, kdy už se zdálo, že vymýcení této nemoci je na dosah. Přesto následkem rozpadu Sovětského svazu, velké migrace, nedůvěry lidí k očkování i nedostatku vakcín došlo k více jak 50 000 případům záškrtu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce v letošním roce zařadila odmítání očkování mezi deset největších zdravotních hrozeb, a to vedle nemocí jako jsou HIV, ebola nebo horečka dengue.Podle WHO zachrání očkování dva až tři miliony životů ročně. U nás je to podle odhadů asi 500 dětí, které by bez očkování nemocem podlehly, a dalších 150 000, jež by onemocněly.

Situace v České republice

V České republice se v současnosti povinně očkuje proti devíti základním onemocněním: záškrtu, černému kašli, tetanu, dětské obrně, hepatitidě B, onemocněním vyvolaným bakterií Haemophilus influenzae typu b, zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Povinnost očkovat je u nás tzv. nepřímá. V praxi to znamená, že nenaočkované děti nejsou například přijaty do dětských kolektivů. Očkovací povinnost vysvětluje ministerstvo zdravotnictví ochranou zdraví celé společnosti.Proočkovanost dětí hexavakcínou obecně se v ČR drží na vysoké úrovni, díky čemuž se závažná onemocnění u nás vyskytují buď ojediněle, nebo vůbec. Klesne-li však proočkovanost pod potřebnou hranici, nemoci se mohou v populaci opět šířit – viz nedávná epidemie spalniček, která zasáhla i ČR.

Cynický byznys ANTIVAX

Odpůrci očkování používají prvky drsné propagandy. Opírají se o vyvrácené teorie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, alergie a další onemocnění. Využijí jakýkoliv podnět pro vyvolání strachu, který přirozeně každý rodič o své dítě má. Ten zneužijí pro podporu vlastního byznysu. Navíc odpírání očkování zapadá do dnešního trendu, kdy vše musí být bio, eko, přírodní a free, což očkování tak nějak není.

Jenže lidé ztělesňující ANTIVAX (postoj proti očkování) nenesou jakoukoliv odpovědnost za to, co tvrdí a hájí si v prvé řadě vlastní byznys. Praktická lékařka MUDr. Ludmila Eleková o tom ví své, její homeopatická péče a biorezonanční seance stojí pacienty tisíce korun. Dalším výrazným odpůrcem povinného očkování je právnička Zuzana Candigliota, lidem, kteří mámení ANTIVAX hnutí podlehnou přijdou její advokátní služby vhod. Jak moc je tento byznys založený na lidském cynizmu dokládá sama Candigliota: „Určitě budu poškozovat vlastní dítě, aby nějaké nemocné dítě, které nezvládne stejně tak obyčejnou chřipku, možná přežilo o pár let déle. Pěkné citové vydírání. Nechcete si vynucovat i darování ledviny pro chudáky nemocné děti?“