Experti na problematiku závislostí podporují většinu opatření obsažených v připravovaném zákonu označovaném jako lex kratom, který předložilo Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem financí. Za přínosné považují zejména zvýšení minimálního věku pro nákup kratomu na 21 let, zavedení spotřební daně nebo vyšší sazbu DPH. Výhrady naopak mají k plánovanému zákazu internetového prodeje a některým novým administrativním povinnostem pro podnikatele.
Ve svém stanovisku to uvedl Think tank Racionální politiky závislostí (TTRPZ), podle něhož by příliš restriktivní opatření mohla vést k přesunu části poptávky z legálního do nelegálního prostředí.
Regulace místo prohibice
Balík legislativních změn zahrnuje novely zákona o návykových látkách, zákona o spotřebních daních i zákona o dani z přidané hodnoty. Podle současného harmonogramu by nová pravidla měla začít platit od ledna příštího roku.
Podle TTRPZ návrh z velké části odpovídá dlouhodobě prosazovanému přístupu založenému na regulovaném a zdaněném trhu namísto úplného zákazu. Odborníci proto většinu navržených změn hodnotí pozitivně.
Vyšší věková hranice, spotřební daň i přísnější pravidla
Kratom a jeho extrakty jsou od listopadu loňského roku zařazeny mezi psychomodulační látky. Legálně je mohou prodávat pouze licencované kamenné prodejny dospělým zákazníkům, přičemž do těchto provozoven nemají přístup osoby mladší 18 let.
Novela počítá s několika významnými změnami. Minimální věk pro nákup kratomu by se zvýšil na 21 let. Zavádí se také spotřební daň odstupňovaná podle koncentrace účinné látky ve výši 2, 10 nebo 20 korun za gram či mililitr. Současně by se sazba DPH zvýšila z 12 na 21 procent.
Návrh dále zpřísňuje požadavky na distribuci a prodej. Nově by se hygienické standardy vztahovaly nejen na výrobu, ale i na distribuční řetězec. Obaly výrobků by musely obsahovat například údaje o koncentraci, čistém množství, složení nebo návod k použití. Produkty by zároveň podléhaly kolkování.
Součástí legislativy je také omezení množství kratomu určeného pro vlastní potřebu, úprava pravidel pro jeho zneškodňování nebo zpřísnění sankcí. Poplatek za licenci pro jednu provozovnu by se měl zvýšit z 20 na 30 tisíc korun.
Experti podporují většinu opatření
Think tank podporuje zavedení spotřební daně i zvýšení DPH a souhlasí také s tím, aby s psychomodulačními látkami mohli nakládat pouze licencovaní podnikatelé. Pozitivně hodnotí rovněž rozšíření hygienických požadavků na distribuci a prodej.
Odborníci souhlasí i se zvýšením minimálního věku na 21 let. Zároveň však upozorňují, že obdobný přístup by podle nich měl platit také pro alkoholické nápoje.
Podle TTRPZ totiž přísnější regulace kratomu při současném zachování nižší věkové hranice pro nákup alkoholu oslabuje důvěryhodnost preventivní politiky státu.
Zákaz e-shopů může posílit černý trh
Největší výhrady mají experti k plánovanému zákazu internetového prodeje. Varují, že omezení legální distribuční sítě může část zákazníků nasměrovat na nelegální trh, včetně prodeje prostřednictvím darknetu nebo šifrovaných komunikačních platforem.
Namísto úplného zákazu proto doporučují zachovat možnost internetového prodeje za podmínky důsledného ověřování věku kupujících. Podle nich by obdobný model bylo možné zvážit také u prodeje alkoholu nebo tabákových výrobků.
Kriticky hodnotí také některé nové administrativní požadavky pro podnikatele. Domnívají se, že vyšší regulatorní zátěž může omezit počet legálních prodejců, což by se následně mohlo promítnout i do nižšího výběru daní, než vláda očekává.
Think tank Racionální politiky závislostí sdružuje odborníky zabývající se politikou závislostí. Na jeho vzniku se v minulosti podílel bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Zdroj: ČTK