Odborníci Fakultní nemocnice Ostrava s ohledem na avizovaný tropický týden varují před neuvážlivým opalováním. Poukazují na to, že lidé se světlejšími typy pleti se mohou bez ochranného krému spálit už po čtvrthodinovém pobytu na přímém slunci, sdělila mluvčí nemocnice Naďa Chattová.
Lidé by tak zbytečně neměli riskovat a před sluncem by se naopak měli chránit. Používaný opalovací přípravek by ale měl mít takové složení, aby chránil před UVB i UVA spektrem ultrafialové radiace. „UVB způsobí spálení s následnou pigmentací a tento stupeň ochrany před UVB zářením nám ukazuje SPF faktor. Je propočítán na dva miligramy na centimetr čtvereční, což je velmi důležitý poznatek. Pokud si aplikujeme přípravku méně, klesne ochrana přípravku na jednu třetinu udávané hodnoty,“ uvedl zástupce primářky Kožního oddělení FNO Radek Litvik.
V praxi to znamená, že pokud si člověk namaže přípravek ve velmi tenké vrstvě, snižuje hodnotu SPF faktoru. UVA záření zase způsobuje kožní sluneční alergie i stárnutí kůže. Funkční ochranný přípravek by tedy měl mít podle mluvčí na obalu uvedeno nejen označení UVA, ale zároveň i hodnotu SPF, která udává ochranu před UVB zářením.
„Smyslem je mít přípravek ne na opalování, ale k ochraně kůže a to s číslem, které je vyšší než šest až deset. Při teplotách kolem 30 stupňů Celsia by to tedy měly být přípravky s hodnotou SPF 30 a vyšší, v tropickém pásmu faktor SPF 50 nebo padesát plus,“ připomněl Litvik.
Upozornil také na to, že čím je struktura opalovacích přípravků vodnatější, tím méně ochrany poskytují. Ideální je tak použít krém. Dalším faktorem, na který by se lidé při jeho výběru měli zaměřit, je také voděodolnost. Přesto lékaři doporučují po každém koupání, ať už v moři, přírodních koupalištích či bazénu krém znovu aplikovat.
Při spálení od slunce je vhodné použít chladivá a protizánětlivá mléka nebo krémy. Pokud se člověk v dětství často spálí až do puchýřů, je u něj podle Litvika v dospělosti větší předpoklad kožních nádorů.
ČTK