Záchranná služba bez lékaře, řidiči sloužící 24 hodinové směny, zdravotnictví fungující jen díky přesčasům a přetíženosti zaměstnanců. Takto popisuje Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče skutečný stav ve zdravotnických zařízeních napříč kraji.
Odboráři se na základě informací ze svých pracovišť v kraji shodli na tom, že personální krize se v nemocnicích i na záchrankách dále prohlubuje. I přes proklamace ministerstva zdravotnictví označují za hlavní příčinu nedostatek peněz, který se projevuje v ohodnocení zdravotnického personálu. Ten má způsobovat reálný nedostatek lidí na pracovištích zdravotnických zařízení. Stávající personál kvůli přetížení odchází mimo obor.
„V Moravskoslezském kraji chybí personál ve všech nemocnicích, lidé jsou přetažení a naštvaní. Velmi špatná je situace například v Opavě, doslova kritická je ovšem v Orlové po omezení rozsahu poskytované péče v zdejší nemocnici. Došlo přesně k tomu, před čím zaměstnanci i představitelé města varovali. Lékaři a další personál, který z této nemocnice odešel, se nepřesunul do Karviné, jak tvrdili představitelé kraje, ale odešel jinam. Takže karvinská nemocnice je ještě víc přetížená, nezvládá zdravotní péči o pacienty a pacienti z Orlové končí až v Ostravě,“ popisuje řidič záchranky Moravskoslezského kraje a místopředseda zdejší krajské rady odborového svazu Vít Přibylík.
„Personál chybí i na záchrance, zvláště lékaři, například u nás se teď přes všechnu snahu osm služeb nepodařilo obsadit a sloužilo se bez lékařů, takže v Olomouci nebyla zajištěna péče o občany v souladu s pravidly kraje,“ dodává kolega z olomoucké záchranky a předseda krajské rady Olomouckého kraje Jan Zatloukal.
Stejné zkušenosti má i záchranář a člen krajské rady z Pardubického kraje Martin Vostal: „Už nejméně rok se na jednotlivých stanovištích záchranky, kde má být lékařská posádka, nedaří všechny služby lékařem obsadit. A tak se může stát, že na celý svitavský okres je k dispozici jediný lékař, a když je u případu, další k dispozici není. Špatné je to i v nemocnicích. Například v Litomyšli, kde je lůžková neurologie, musely sestry z této neurologie jít vypomáhat na jiná oddělení, aby se tam zabezpečil provoz, takže se stává, že nepřijímají a v celém svitavském okrese je omezena dostupnost standardní neurologie. Z důvodu nedostatku personálu teď byl zastaven i provoz na jednom chirurgickém sále v Pardubicích.“
„Sestry i lékaři stále chybějí ve všech středočeských nemocnicích,“ potvrzuje porodní asistentka z Mladoboleslavské nemocnice a členka středočeské krajské rady odborového svazu Monika Kudrová. „Pokud do nemocnice přijde nová sestra, přichází z jiného zdravotnického pracoviště, nikoliv ze školy. Pan ministr se mýlí, když čeká, že zvýší počet studentek a bude mít více personálu. Za stejný nebo lepší nástupní plat mají absolventky zdravotnické školy na výběr jiná klidnější zaměstnání. V nemocnicích nejvíc vadí přetíženost a nedostatek personálu, což samozřejmě souvisí s nedostatkem peněz na přijetí většího počtu zaměstnanců. Navíc často oficiálně udávaný počet zaměstnanců vypadá jako dostatečný, ale situace na pracovištích je ve skutečnosti velmi špatná, protože v počtu zaměstnanců se uvádějí i sestry a lékařky, které pracují na částečný úvazek.“
Západočeský zdravotník Milan Synek doplňuje osobní zkušeností ze středočeské nemocnice, kde náhle skončil s vážnými zdravotními potížemi. „Bylo nepřehlédnutelné, jak moc jsou zdejší sestry unavené a doslova uštvané. Když jeden za spolupacientů upadl na zem, zvonili jsme my dva zbývající pacienti na zvonek jak diví, ale marně. Tak jsem se pokusil slézt z postele a jít hledat pomoc, ale upadl jsem taky a leželi jsme tam oba. Po chvíli přiběhly dvě zadýchané sestry s velkou omluvou, že nemohly přijít okamžitě, protože řešily naléhavý problém na jiném pokoji a víc personálu tam není. A šly se s námi tahat, aby nás dostaly zpátky na postele. Co k tomu dodat?“
„Kam se podívám, tam zdravotnictví funguje jen díky přesčasům a přetíženosti zaměstnanců. Vím o řidičích sanitek, kteří po dvanáctihodinové směně nastupují na pohotovost, což většinou znamená, že zase celou dobu jezdí, stalo se, že dohromady až 24 hodin. A jedna kolegyně mi vyprávěla, že těsně před tím, než přišla k nim do nemocnice kontrola z inspektorátu práce, zaměstnancům přesčasy proplatili. Lidé se zaradovali, že dostali peníze, z výkazů přesčasy zmizely a inspekce nenašla žádné problémy. Takže problémy ve zdravotnictví trvají, jen se někde pořád ještě o nich zaměstnanci a ředitelé bojí mluvit. A když se situace stane neúnosnou, zaměstnanci odejdou,“ popisuje Marcela Holčáková, sociální pracovnice a předsedkyně krajské rady ze Zlínského kraje.
„Mohu potvrdit, že ten tlak v nemocnicích spojený s nedostatkem personálu už se nedá vydržet a další sestry proto pořád odcházejí. Což vedlo k tomu, že u nás v domově pro osoby se zdravotním postižením v současné době máme obsazená všechna místa sester a další zájemkyně jsou ochotné vzít místo pracovníka v sociálních službách, i když půjdou platově výrazně níž. Hlavně být pryč z nemocnice, z toho strašného tlaku. A do toho slyší ministra zdravotnictví, jak říká, že resort prosperuje a jen někde jsou možná nějaké problémy. To je opravdu výsměch,“ uvádí Světlana Ondrejková, zdravotní sestra a členka krajské rady z Jihočeského kraje.
„U nás v domově máme 100 mentálně postižených dospělých klientů a 7 zdravotních sester, aby byla vždy alespoň jedna ve směně. A jsem přesvědčený, že se celou pracovní dobu nezastaví, že mají celý den spoustu práce. Osobní náklady na tyto sestry loni činily 5,5 milionů korun, zdravotní pojišťovny nám za jejich práci proplatily 850 tisíc a letos to bude velmi podobné, takže nedostatečné úhrady poskytované zdravotní péče na nás dopadají velmi tvrdě,“ popisuje další problém Tomáš Havlásek, předseda krajské rady z Jihomoravského kraje, který je zároveň ředitelem zmíněného domova.
„Nedostatek personálu způsobuje i další méně známé problémy. Zabývali jsme se problémem výskytu spalniček u sanitáře v nemocnici. Ukázalo se, že zaměstnanci infekčního oddělení byli očkovaní, ale kvůli nedostatku personálu tam museli vypomáhat i zaměstnanci z jiných oddělení a došlo k této nákaze,“ doplňuje asistentka hygienické služby a předsedkyně krajské rady Karlovarského kraje Ivana Minaříková.
Zástupci odborového svazu z regionů dále považují za neuvěřitelné, že představitelé některých organizací proti této snaze vystoupili a apelovali na ministra, aby požadavkům Krizového štábu nevyhověl. „V diskusi o možných příčinách tohoto kroku zaznělo, že může jít buď o neznalost a nepochopení požadavků Krizového štábu, nebo o snahu získat v příštím období za tuto svou současnou podporu ministerstva nějaké výhody,“ uvedl svaz v prohlášení.