Oddlužení šesti nemocnic schválené vládou kritizuje opozice i kraje

Reprogfoto: Twitter

Vláda schválila oddlužení šesti velkých státních nemocnic v Praze a Brně. Původně ministerstvo zdravotnictví navrhovalo 7,7 miliardy korun, vláda podporu snížila na 6,6 miliardy Kč. Nemocnice si podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nesou dluhy z minulosti, všechny už mají nové vedení.

Oddlužení formou jednorázového příspěvku na provoz by se mělo podle návrhu týkat Všeobecné fakultní nemocnice (1,3 miliardy Kč), Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (0,4 miliardy Kč), Nemocnice na Bulovce (1,3 miliardy Kč), Thomayerovy nemocnice (0,4 miliardy Kč), Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (1,7 miliardy Kč) a Fakultní nemocnice Brno (1,5 miliardy Kč). Nemocnice peníze použijí na úhradu závazků po splatnosti. Částky na twitteru uvedla ministryně financí Alena Schillerová, výše je podle ní odvozena od jejich závazků po splatnosti.

„Jsou to nemocnice, které čelily největšímu náporu v době pandemie,“ řekl ministr zdravotnictví. Zásah vlády je podle dokumentu, který vláda projednala, nezbytný pro další zajištění provozu v nezměněném rozsahu, ale především pro zajištění jejich náležitého rozvoje.

„Kdyby alespoň ministr zdravotnictví nelhal, kvůli koronaviru nejsou velké nemocnice ve ztrátě. To je dlouhodobější, systémový problém. Jen to ministrovi v nynější zdravotně složité době snadno projde. Ale co Ti, co hospodaří dobře? Co soukromé nemocnice?“ reagoval na sociálních sítích poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Oddlužení kritizují i kraje. Podle karlovarského krajského radního pro zdravotnictví Jana Bureše (ODS) je vládní opatření pro kraje nespravedlivé.

„Obří deficit českých nemocnic je důsledkem dlouhodobého podfinancování systému. Stát do něj za své pojištěnce neodvádí ani poloviční peníze ve srovnání s jakoukoli firmou nebo malým živnostníkem. Situace je o to horší, že nyní kvůli koronaviru nemocnicím narůstají před očima ztráty v řádu desítek milionů každý měsíc a hrozí zhroucení celého regionálního zdravotnictví. V této situaci mi přijde až nepochopitelné, že stát, místo systémového řešení, jen oddluží svoje nemocnice a ty ostatní ho nezajímají,“ řekl.

Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) řekl, že jako předseda Komise pro zdravotnictví Rady Asociace krajů zašle dopis ministru zdravotnictví, aby ho upozornil na nerovný přístup ke zdravotnickým zařízením.

„Jestliže ministerstvo zdravotnictví oddluží své nemocnice, prakticky tím sanuje jejich dluhy ze státního rozpočtu. I naše regionální nemocnice ale mají stejný problém v hospodaření a my chceme, aby stát ke všem přistupoval stejně,“ uvedl Čunek.

Jihomoravský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO) řekl, že je pro každou iniciativu, která pomůže krajským nemocnicím a sejme povinnost sanovat finanční dopady nynější situace z krajského rozpočtu.

„Sanovat velké fakultní nemocnice je v současné situaci v zásadě v pořádku, i když se tak děje už poněkolikáté a za jejich ztráty rozhodně nemůže jen covid-19. Pokud by ale padly krajské a městské nemocnice, zhroutí se okamžitě i zbytek, především nemocnice fakultní,“ řekl Vojta.

Podle něj bude zásadní nová úhradová vyhláška. „Musí zajistit, aby současné rezervy zdravotních pojišťoven a navýšené příjmy za státní pojištěnce doputovaly i do nemocnic okresního typu, aby byl odvrácen jejich krach, který je nyní blíž než kdy předtím,“ zdůraznil Vojta.

Oddlužení má nemocnicím umožnit další rozvoj a zvýšit efektivitu nákupů. Dobrá finanční situace nemocnic má také umožnit nemocnicím účinnou reakci na mimořádné události. „Jsou očekávány zvýšené materiálové i osobní náklady, které jsou v současné době nad rámec možností nemocnic, které jsou do programu oddlužení zařazeny,“ uvedlo v materiálu ministerstvo.

S přispěním ČTK