Odolá indická mutace koronaviru vakcínám? Vědci netuší

koronavirus, Ilustrační fotografie, pixabay

Varianta nového koronaviru byla poprvé zjištěna v Indii loni v říjnu a dostala označení B.1.617. Podle oznámení Světové zdravotnické organizace (WHO) byla dosud zjištěna ve 1200 sekvencích zaslaných do databáze GISAID z nejméně 21 zemí. V tom, zda jde o výjimečně nebezpečnou variantu, ale zatím odborníci nemají jasno, uvádí stanice BBC.

Nejvíce sekvencí obsahujících tuto původně indickou variantu viru pocházelo z Británie, USA a Singapuru. Zjištěná byla ale také v Evropě – Belgii, Švýcarsku, Řecku, Itálii, ověřuje se i nejméně jeden případ v ČR.

Některé laboratorní výsledky ukazují na slabě zvýšenou přenosnost této varianty a na to, že protilátky obtížněji virus blokují. Nakolik to ale snižuje imunitu, odborníci teprve zjišťují, rychlé šíření nákazy v Indii totiž může mít i jiné příčiny než větší nakažlivost tamní varianty koronaviru. Údaje o této variantě jsou totiž zatím nekompletní, vědci dosud pracují jen se stovkami vzorků, podle BBC je 298 z Indie a 656 ze zbytku světa. U takzvané britské varianty koronaviru mají vědci k dispozici přes 384 tisíc sekvencí.

Na charakteristickém (spike) proteinu, který se nachází na povrchu viru, jsou v případě indické varianty dvě klíčové mutace. Právě proti takovým mutacím jsou vakcíny zaměřeny.

„Myslím, že nic nedokazuje, že je to úniková mutace, což by znamenalo, že ji vakcíny nebudou moci zastavit,“ citovala BBC doktora Jeffa Barretta, který řídí ústav genetického výzkumu v britském Hinxtonu. „Musíme to pečlivě sledovat, ale prozatím není důvod k panice,“ dodal Barrett.

Jenomže platí, že čím více nových případů se v zemi objeví, tím více variant vznikne. Každá jednotlivá infekce viru poskytuje možnost rozvinout se a panuje obava, že vzniknou mutace odolné proti vakcínám.

„Způsob, jakým můžeme předejít vzniku nových virových variant, je především bránit viru, aby se v nás replikoval. Takže nejlepší cesta kontroly mutací je mít pod kontrolou nemoc globálně,“ sdělila profesorka mikrobiologie Cambridgeské univerzity Sharon Peacocková. K tomu slouží hlavně uzávěry, dodržování odstupů a očkování.

ČTK, vlb