Ondřej Dostál: Pokud se data ministerstva musejí přepočítat, nemůže racionálně řídit svá opatření

Ondřej Dostál, Expert na zdravotnické právo, FOTO: PwC Legal

Expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál, který v dubnu u soudu uspěl se žalobou proti některým opatřením ministerstva zdravotnictví, kritizuje zásahy do statistických údajů o pacientech s covid-19. Na vybudování registru pacientů byly vyčleněny stamiliony, už od počátku pandemie měl fungovat bezchybně, říká.

Jak hodnotíte vysvětlení, že změny statistik byly způsobeny nestíháním hygieniků?

Podle zákona o zdravotních službách je ministerstvo povinno provozovat systém zdravotnických registrů, ve kterých se mají setkávat zdravotní data o pacientech z nemocnic, z hygien, ze zdravotních pojišťoven a dalších zdrojů. Účelem registrů je dle zákona „sběr informací k hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoje, ke sledování incidence, okolností vzniku a šíření společensky závažných nemocí a jejich důsledků“. Na jeho vybudování byly v minulých letech vyčleněny stamiliony korun. Na rozdíl od sběru citlivých dat o potratech nebo citlivých onemocněních, pro které dnes registry řeší Ústavní soud, je sběr dat o počtech pacientů s COVID-19 zcela přiměřený a správně by měl už od počátku pandemie bezchybně fungovat – neměl by být závislý na tom, zda zrovna hygienici stíhají aktualizovat data. Pokud se data Ministerstva ze dne na den musejí přepočítat o tisíce nemocných, nemůže racionálně řídit svá opatření. A ani vůči sousedním státům nebudeme působit věrohodně, což může mít vliv na to, kam nás pustí přes hranice a kam ne.

Na základě statistických dat a odhadů, měla vláda tendenci měnit zákony a ústavu, což jste kritizoval a napadl soudně. Hrozí nebezpečí, že by toho mohlo být zneužito?

Na Ústavu se naštěstí sáhnout nepodařilo, ale některá opatření zasahující do základních práv důvodně zrušil soud. U nového typu nákazy lze vládě tolerovat určitou chybovost statistik. Neměla by se však v odhadech lišit o tři řády, jako když v dubnu v poslanecké sněmovně mluvili lidé z Ministerstva o tom, že při rozvolnění opatření hrozí šest milionů nakažených a osm tisíc na umělé ventilaci. Vláda by naopak neměla situaci ani bagatelizovat, jako na počátku epidemie. Pouze korektní odhad nebezpečnosti nemoci, založený na správných statistikách, může vést k opatřením přiměřeným pro zdraví i ekonomiku. Naopak odhady pohybující se „od zdi ke zdi“, jichž jsme svědky, opravdu mohou zvláště před volbami vzbuzovat pochybnost o účelovosti.

Jak vnímáte jako právní expert dodatečné změny statistik?

Z hlediska své profese vidím problémy dva. Zaprvé, neochotu poskytovat informace, která brání nevládním statistikům a dalším odborníkům přezkoumat, zda nás politici neuvádějí v omyl, a vést demokratickou debatu o přiměřenosti vládních opatření. Zadruhé vnímám kriticky „kouzlení“ s metodikami, kdo je nakažený, kdo je uzdravený a kdo zemřel na COVID. Ale tím, kdo „za právníky“ rozhodne o věrohodnosti statistik nejlépe, budou na konci dne soudy, které se budou zabývat přiměřeností opatření, případně náhradami škody. Zde jen připomínám, že „můj“ soud se k hodnocení přiměřenosti a potřebnosti zákazů volného pohybu a maloobchodu ani nedostal – ministerstvo prohrálo už v prvním kroku, na formální věci, že ho k vydání takových zákazů zákon vůbec neopravňoval.