Léčebnám dlouhodobě nemocných chybí peníze na provoz. A tak si v rozporu se zákonem za pobyt platí sami pacienti. Až o 1000 korun na ošetřovací den jsou totiž náklady na ubytování, stravu, energie a služby vyšší než úhrady od zdravotních pojišťoven. Vyplývá to z analýzy 61 zařízení následné péče (LDN) s téměř 9000 lůžky. Odborný časopis Ze zdravotnictví s ní seznámila konference Asociace českých a moravských nemocnic a Asociace nemocnic ČR.
Pražské konference v Nemocnici Na Bulovce se účastnili počátkem dubna ředitelé, primáři a vedoucí lékaři zařízení následné péče a LDN z Česka. Shodli se na tom, že je třeba zvýšit strukturu nákladů „hotelového“ typu, včetně stravy, nejméně o 300 korun a medicínských nákladů o zhruba 700 korun za ošetřovací den. „Tj. průměrné platby zdravotních pojišťoven ze stávajících 1500 je nutné zvýšit o tisíc korun na 2500 korun za ošetřovací den,“ řekl Petr Fiala, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic. Vyžádá si to dle jeho propočtů okolo 6 až 7 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění. „V situaci, kdy na účtech zdravotních pojišťoven v letošním roce zůstatky činí již 50 miliard korun, je toto řešení, které si zdravotnictví může dovolit,“ dodal Fiala.
Na úkor investic
Podle něj je situace vážná v tom, že rozdíl ve výdajích na ubytování, stravu, energie, služby a léky doplácí zřizovatel, což má ale za následek omezení investic. Pacienti s chronickým onemocněním nebo lidé na pokraji smrti tak leží ve stavebně nevyhovujících objektech, neboť zřizovateli na jejich rekonstrukci již nezbývají peníze. To potvrzuje i ředitel Hamzovy léčebny Václav Volejník.
„Pro všechny v tomto subsegmentu platí, že po pokrytí platů, energií, potravin a léků, jim prakticky na další rozvoj nezbývá na nic, mimo spíše havarijních oprav,“ potvrdil Volejník časopisu Ze zdravotnictví. Zdůraznil zároveň, že stát má povinnost se tímto problémem zabývat, neboť s ohledem na vývoj demografické křivky bude starých a nemocných přibývat.
Platí prý i na smrtelné posteli
Fiala dokonce přiznal, že zařízením mnohdy finančně pomáhají rodiny pacientů nebo pacienti samotní, což je alarmující, neboť je to v rozporu s legislativou. „Analýza z 61 zařízení následné péče po celé ČR ukázala, že skutečné náklady jsou až o tisícovku na ošetřovací den vyšší než úhrady od zdravotních pojišťoven. A tento rozdíl hradí zřizovatel, nebo dokonce samotní pacienti a jejich rodinní příslušníci, což je v rozporu se zákony o veřejném zdravotním pojištění,“ varoval místopředseda asociace.
Volejník spatřuje řešení v aktivní podpoře ministerstva zdravotnictví na celkové analýze postavení subsegmentu následné a lůžkové péče včetně stanovení reálné nákladovosti. „Je nutné urychlené řešení obecného ekonomického negativního vývoje u těchto poskytovatelů podporou zvýšení úhrad za tyto služby v odpovídajících režijních nákladových položkách a urychlené vyřešení systému péče o staré a chronicky nemocné občany ve vztahu k poskytování zdravotní péče, kterou trvale v určité míře potřebují,“ prohlásil.
Účastníci konference vyzvali ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a předsedu kabinetu Andreje Babiše (oba ANO), aby se problémem lůžek následné péče a lůžek dlouhodobě nemocných zabývali.
Největší podíl lůžek dle typu diagnózy
Diagnóza počet lůžek Podíl v %
LDN 3300 38 %
Psychiatrie 3133 36 %
Lůžka celkem 8 768
Srovnání nákladů akutní a následné péče v roce 2018
Typ péče Počet lůžek Podíl v % Náklady v mld. Kč Podíl v%
Akutní péče 57578 66,8 % 123,05 86,8 %
Následná péče 28590 33,2 % 18,73 13,2 %
Celkem 86168 100 % 141,78 100 %
Následná péče se podílí třetinou na celkovém počtu lůžek v ČR, ale jen 13 % na jejich nákladech.
Marcel Mihalik