Český systém dlouhodobé péče o seniory čekají v příštích letech zásadní výzvy. Kvůli stárnutí populace bude podle nové studie potřeba do roku 2035 investovat přibližně 70 miliard korun, vybudovat 35 tisíc nových lůžek a výrazně posílit terénní i domácí péči. Ani to však podle odborníků nebude stačit k plnému pokrytí rostoucí poptávky.
Vyplývá to ze studie o dlouhodobé sociální péči, kterou pro Asociaci poskytovatelů sociálních služeb (APSS) zpracovala poradenská společnost Deloitte. Její autoři výsledky představili na Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Stárnutí populace výrazně zvýší poptávku po péči
Studie upozorňuje, že současný systém, který stojí na odděleném fungování zdravotních a sociálních služeb a zároveň ve velké míře spoléhá na péči rodinných příslušníků, nebude v budoucnu schopen rostoucí poptávku zvládnout.
„Současná struktura systému založená na odděleném fungování sociálních a zdravotních služeb a na vysokém podílu neformální péče v rodinách není dlouhodobě udržitelná. Bez změny organizační a provozní logiky hrozí další růst neuspokojené poptávky, regionálních nerovností a zátěže pečujících rodin,“ uvádí studie.
Důvodem je především rychlé stárnutí české populace. Zatímco v roce 2024 potřebovalo intenzivní péči přibližně 82 500 lidí starších 85 let, v roce 2035 by jejich počet mohl vzrůst na 155 300. Do roku 2050 by pak mohlo jít už o více než 217 tisíc seniorů.
Také počet lidí starších 65 let s vysokou potřebou podpory významně poroste. V roce 2024 jich bylo přibližně 213 tisíc, o jedenáct let později by jich podle odhadů mohlo být více než 305 tisíc.
Studie představila tři možné scénáře
Autoři studie připravili tři varianty dalšího vývoje systému dlouhodobé péče.
Základní scénář počítá s postupným rozšiřováním kapacit pobytových zařízení, posilováním terénních služeb i větší podporou rodinných pečujících v souladu s demografickým vývojem.
Druhý scénář naopak předpokládá zachování současného počtu lůžek, což by znamenalo vyšší zátěž pro rodiny i zdravotnický systém.
Třetí varianta staví především na budování nových pobytových zařízení.
Podle autorů však žádný z těchto přístupů samostatně nestačí.
„Budoucí vývoj nelze řešit volbou jediné formy péče, ale pouze kombinací více nástrojů a systematickou změnou fungování celého systému s důrazem na efektivní propojení veřejného a soukromého sektoru, a to jak pro financování, tak pro provozování,“ uvádí studie.
Chybět budou desítky tisíc lůžek
V roce 2024 bylo v domovech pro seniory a dalších pobytových zařízeních k dispozici přibližně 76 tisíc lůžek, zatímco skutečná poptávka dosahovala 121 tisíc míst.
Podle základního scénáře by do roku 2035 mohlo vzniknout dalších 35 tisíc lůžek, což by si vyžádalo investice kolem 70 miliard korun, na nichž by se měl podílet veřejný i soukromý sektor.
Ani tato investice však nebude podle studie dostačující. Očekává se totiž, že poptávka vzroste až na 171 tisíc lůžek.
Pokud by stát chtěl zajistit péči výhradně prostřednictvím pobytových zařízení, muselo by vzniknout přibližně 120 tisíc nových lůžek, jejichž vybudování by si vyžádalo investice kolem 240 miliard korun.
Poroste význam domácí a terénní péče
Významnou roli bude podle studie hrát také rozvoj terénních a domácích služeb.
Počet klientů terénní péče by mohl mezi lety 2024 a 2035 vzrůst z 96 tisíc na 141 tisíc, přičemž počet profesionálních pečovatelů by se zvýšil z 34 tisíc na 55 tisíc.
Současně poroste i počet lidí, o které bude pečováno v domácím prostředí – ze zhruba 139 tisíc na 190 tisíc osob. S tím souvisí také vyšší nároky na rodinné příslušníky. Počet neformálních pečujících by se mohl zvýšit z 97 tisíc na 136 tisíc.
Celkové reálné náklady systému dlouhodobé péče by podle základního scénáře vzrostly z dnešních 80 miliard korun na přibližně 137 miliard korun ročně.
Odborníci volají po systémových změnách
Studie doporučuje zaměřit se nejen na rozšiřování kapacit, ale také na lepší propojení zdravotních a sociálních služeb, rozvoj terénní a ambulantní péče, stabilizaci personálu, podporu rodinných pečujících, digitalizaci a vícezdrojové financování systému.
Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký navrhuje, aby vláda připravila národní investiční plán pro dlouhodobou péči a zřídila výbor pro dostupnost služeb, který by koordinoval rozvoj systému.
Podle něj by propojení zdravotní a sociální péče měl zajistit připravovaný zákon o dlouhodobé péči. Součástí změn by mělo být také zvýšení mezd pracovníků v sociálních službách a vznik centrálního registru žadatelů, který by pomohl efektivněji plánovat kapacity a zlepšit dostupnost péče.
Zdroj: ČTK