Petr Arenberger: Melanom měli i patnáctiletí. Přežít s rakovinou kůže se dá i šest let

File written by Adobe Photoshop? 5.0

S profesorem Petrem ARENBERGEREM jsme se potkali u příležitosti projektu ZDRAVOBRAZY, který si klade za cíl zvýšit povědomí o kožní rakovině a jejím nejagresivnějším nádoru, melanomu. Toto onkologické onemocnění bylo diagnostikováno i u českého kaskadéra Martina HUBA (54). Muž jak hora se podílel na filmech, jako byl Titanic, Trója, Gladiátor, nebo seriálech Santiniho jazyk či Tátové na tahu. Své emoce po sdělení diagnózy ze sebe vymaloval a obrazy vydražil.

Pan Hub ve svém vystoupení řekl, že rakovina kůže nebolí, a tak ji člověk odhalí pozdě. V tom je tedy její zákeřnost. Je to skutečně tak, že pacient na pokožce nevnímá žádné změny, které by ho mohly varovat?

Existují případy, kdy nenajdeme primární nádor. To znamená, že tam žádné mateřské znaménko nebylo nebo jej v současné době nenajdeme a objeví se až metastáze. Většinou je to ale dáno tím, že pacient šel na nějaký kosmetický zákrok, kde se mu odstranilo nějaké na první pohled bezpečné znaménko a on už to mohl být maligní melanom, anebo některé maligní melanomy takzvaně regredují. To znamená, že tam bylo mateřské znaménko, to se postupně změnilo v melanom, ale bylo relativně malé, a nakonec vymizelo. Tyto případy, které jsem popsal, jsou ale velmi vzácné. Vždy je ten průběh takový, že se buď objeví nová změna na kůži, nebo se stávající mateřské znaménko začne postupně měnit – v barvě, velikosti, tvaru. Nejlepší je, když se čtenáři podívají na www.melanom.cz, kde najdou případy toho, jak laicky poznat změnu na kůži. A pokud se některé změny nezdají, tak je dobře si to nechat zkontrolovat u kožního lékaře.

Když pacient něco na své kůži zpozoruje, ale nevěnuje tomu vážnost, a půjde přitom o zhoubný kožní nádor, kolik času života zbývá?

U maligního melanomu se u konkrétního pacienta nedá jednoznačně určit, jestli i s pokročilým nádorem je na tom hůř než někdo, kdo má tenký nádor a přišel včas. Samozřejmě, že statistika říká, že čím přijdete dřív, tím máte vyšší šanci na vyléčení. Na druhou stranu pacienti s pokročilým nádorem, pokud mají dobrý imunitní systém, nemusí mít problém s maligním melanomem. Dříve bylo přežívání s maligním melanomem okolo půl až tři čtvrtě roku, dnes díky vyspělejší medicíně máme pacienty, kteří tady s námi žijí pět šest let.

Povídáme si o kožní rakovině, ale čím je vlastně způsobena?

Kožní rakovina je způsobována ultrafialovým zářením, a to u pacientů, kteří jsou vůči tomu ultrafialovému záření citlivější. Jsou to pacienti se světlejším typem pleti, kteří se snadno spálí. Rizikoví jsou pacienti, kteří mají mnohačetná mateřská znaménka. A pak jsou to pacienti, kteří se v dětství spálili nebo kteří jezdí do jižních zemí či pravidelně lyžují na horách, kde mají vystavený obličej nebo hřbety rukou ultrafialovému záření. Čili všichni tihle by měli dělat různá opatření, aby toho ultrafialového záření dostali co nejméně. A také by měli pravidelně chodit na prohlídky. My doporučujeme u rizikových pacientů alespoň jednou ročně, což je většinou postačující k tomu, aby to preventivní vyšetření mělo svůj význam, a odhalilo ten případný nádor ještě v počátečním stádiu.

Jakou ochranu kůže proti UV záření zvolit? Napadá mě opalovací krém, ale je to dostatečné?

Fotoprotekce nemusí být jenom mazání krémem. Dneska už i na plážích vidíme, že mnoho lidí nosí takzvané plážové oblečení. To je z velmi tenkých tkanin, které jsou designovány tak, aby chránily proti ultrafialovému záření. Myslím, že je to velmi dobrá alternativa třeba pro malé děti, které se ne vždy rády natírají opalovacím krémem. Čili tady bych doporučoval kombinézku a domazávat už jen ruce a obličej. Tedy místa, která jsou vystavena ultrafialovému záření.

Když někdo není vystaven horskému ani přímořskému slunci, je většinou oblečen a tráví čas v Česku, může být v klidu nebo se má mít na pozoru i on?

V ČR se především v jarních měsících setkáváme s ozónovou dírou, která vede v těch vyšších vrstvách atmosféry k tomu, že to ultrafialové záření se dostatečně nefiltruje. Čili můžeme se zvlášť v těch jarních měsících setkat se dny, kdy intenzita ultrafialového záření je naprosto srovnatelná s podmínkami na jadranu. Takže to je potřeba vědět. Ta data jsou objektivní. Ozónová observatoř, která je v Hradci Králové, měří hladinu ozonu kontinuálně. Takže není špatné, když se jdeme podívat k rybníku a chceme tam strávit celý den, jak se ten den vyvíjí intenzita ultrafialového záření. To nesouvisí se slunečním svitem. Může být třeba pod mrakem a přitom intenzita ultrafialového záření může být vyšší.

Funguje to tedy tak, že kdy je člověk zahalen, je chráněn?

Záleží samozřejmě na typu tkaniny. Některé tkaniny chrání třeba jako faktor 100, některé, které už jsou třeba poškozené, tak někdy paradoxně i lépe, protože nemají mikroskopické otvůrky mezi jednotlivými vlákny, ale mají je natřepaná. Takže se vlastně může stát, že chrání víc. Ale naprosto garantované jsou právě ty speciální oblečky, které vypadají jako normální tričko nebo kalhoty, ale mají certifikát ideálně od Evropské agentury COLIPA. Kdy tato agentura to měří v extrémních reálných podmínkách, nikoli laboratorních.

Existuje tedy univerzální rada co nosit, když jsou vedra a láká to vzít lehké oblečení, trička, sukně? Přitom ale nemám ty certifikované oblečky, o nichž jste teď hovořil?

Principiálně tmavší tkanina chrání víc. Tlustší tkanina také chrání víc, ale v létě není moc komfortní. A samozřejmě suchá tkanina chrání lépe než vlhká. Takže pokud máme vlhké bílé bavlněné tričko, tak vás moc nechrání.

Typickou ohroženou skupinou je muž 54 let, který příliš změny na kůži nevnímá a může tedy přijít ke kožnímu lékaři za pět dvanáct. Což je i případ kaskadéra Tomáše Huba. Je naopak nějaká skupina, která je velmi poctivá v prevenci až snad úzkostlivá?

My takovou skupinu vidíme rádi, ale bohužel je velmi malá. Většinou jsou to mladší ženy, kterým vadí nějaká změna na kůži. A možná ani ne zdravotně, spíš kosmeticky, takže je to přinutí přijít k lékaři dřív a hledat řešení.

Může tou nemocí trpět i někdo mladší, nebo převážně lidé s věkovým průměrem 50+?

Obecně se dá říct, že starší lidé trpí kožní rakovinou častěji než mladší. Na druhou stranu ale po roce 1989 přibývá stále více těch pacientů v mladších věkových ročnících. A je to zřejmě dáno nejen tím intenzivnějším cestováním do zahraničí k mořím, ale také využíváním solárií a komfortnější životní styl. Čili není dneska překvapením, když se setkáme s maligním melanomem u ženy 25 let. A jsou tu dokonce i extrémy kolem 16 a 16 let, kdy jsme taky diagnostikovali nejen kožní rakovinu, ale i maligní melanom.

Detekovali jste u rakovinu kůže u 15letých. Odhalili jste příčiny?

Většinou to bývá větší zátěž v útlém dětství. Takové to „běž si hrát s dětmi jen v kalhotkách, protože budeš zdravější, budeš mít víc vitamínu D“. to je jedna skupina. Ta druhá jsou pacienti s genetickým rizikem

Když jste zmínil solária. Jsou dva přístupy. Jedni říkají, že je to zdravé a neuškodí to, druzí, a tam zřejmě budete i vy, varují i nad solárii.

My jsme si dřív mysleli, že solárium právě tím ultrafialovým zářením v tom spektru A je bezpečnější než to celé spektrum, které obsahuje kratší vlnové délky, jako UVB nebo UVC, které se většinou na zemský povrch nedostane. Studie na 100 tisících Švédech, z nichž 50 tisíc bylo pravidelnými návštěvníky solárií, a 50 tisíc byli ti, kteří do solária nechodili, ale jinak žili stejným životem ve stejných oblastech, ukázala, že u skupiny, která chodila do solária, se maligní melanom vyskytoval o 75% častěji než ve skupině, která do solária nechodila. Takže tady se ukazuje, že bohužel i tento typ UV záření je schopen vyvolat nejen nemelanomové nádory, ale i přímo maligní melanom.

Stan proti melanomu

Už tradičně se čeští dermatologové věnují tisícům pacientů v Česku v rámci preventivní akce zaměřené na kůži. Češi i letos mohou využít bezplatnou konzultaci s předními odborníky, a to ve třech městech: Praha, Brno, Ostrava. V Praze na Václavském náměstí bude postaven Stan proti melanomu v pondělí a v úterý 6. a 7. května vždy od 10 do 18 hodin. V Brně bude stan na náměstí Svobody v pondělí 13. května, v úterý se pak objeví v Ostravě v Shopping park Avion. V obou městech opět od 10 do 18 hodin.

Kdo je Petr Arenberger (60):

* český lékař specializující se na obor dermatologie (zabývající se kůži a jejími deriváty) a venerologie (léčba a prevence pohlavních chorob, jako je např. syfilis a kapavka)

* vysokoškolský profesor

* přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

* předseda České dermatovenerologické společnosti při České lékařsské společnosti Jana Evangelisty Purkyně

* S manželkou Monikou, která je také lékařkou v oboru dermatologie a byla finalistkou Miss Československo 1989, má dvě dcery.

Co je melanom:

* Maligní melanom je nádorové onemocnění.

* Postihuje převážně kůži, ale může postihnout i oko, ucho, sliznici úst nebo pohlavních orgánů.

* Do 39 let je výskyt melanomu častější u žen, od 40 let je častější u mužů. Celkově jsou ženy postiženy mírně častěji, ale vyšší je úmrtnost u mužů.

* Základem terapie je operativní odstranění nádoru spolu s dostatečným lemem přiléhající kůže, popřípadě resekce lymfatických uzlin.