Pilotní screening kuřáků má pomoci včas odhalit nádory plic

FOTO: pixabay

Ročně v Česku umírá na rakovinu plic přibližně 5 500 pacientů. Až 85 procent z nich kvůli tomu, že jejich rakovina nebyla včas diagnostikována. Včasné odhalení nádoru přitom znamená rozdíl mezi léčbou a uzdravením, nebo verdiktem s fatálním koncem. Příští rok by mohl začít pilotní program plošného screeningu pro 30 tisíc osob z rizikové populace kuřáků. Ministerstvo zdravotnictví a pojišťovny o tom mají rozhodnout na podzim.

Plíce nebolí a příznaky choroby lze snadno zaměnit za jiné a méně vážné. Pokud pacient přichází k lékaři až ve stadiu, kdy plicní nádor metastázoval, je už pozdě.

Podle odborníků je proto prevence a včasný záchyt naprosto nezbytný. S tím by mohl už příští rok významně pomoci pilotní program plošného screeningu u rizikové populace těžkých kuřáků. Program bude na podzim schvalovat ministerstvo zdravotnictví a pojišťovny. Musel by trvat minimálně pět let.

„Plán podporují účastníci všech jednání, nikde jsem je neslyšel mluvit nějak kriticky,“ uvedl šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

V případě, že se program osvědčí, zařadí se mezi běžné metody preventivních vyšetření plic.

„Pilotní program včasného záchytu karcinomu plic se bude týkat odhadem 30 tisíc vysoce rizikových osob, mezi 55. a 75. rokem, co vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně. Na radiologická pracoviště komplexních onkologických center by je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT posílali jak plicní, tak praktičtí lékaři,“ řekla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP profesorka Martina Vašáková.

„Od tohoto kroku si slibujeme zachycení nádorového bujení včas, a to u významné části rizikové populace. Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnu týkat až 390 000 osob,“ dodala profesorka Vašáková.

Podle ní tento nástroj dramaticky zvýší podíl pacientů, u nichž lze nádor v plicích ještě operovat a odstranit.  A to ze současných 15 procent až na 50 procent. V tuzemsku ročně onemocní téměř 7 000 pacientů, v 90 procentech z nich kvůli kouření, ať už aktivnímu nebo pasivnímu.

Léčba rakoviny plic prodělala v posledních letech revoluční změny a pacientům, před nimiž v lepším případě ležel rozsudek 9 měsíců života se otevřela šance na čtyřnásobně delší přežití – v dobré kvalitě.

„Díky novým metodám léčby, například zapojením a povzbuzením vlastní imunity člověka – imunoterapií, novým biologickým lékům, které působí na pochody v nádorových buňkách, a především jejich vzájemnou kombinací i se zapojením chemoterapie umíme pacienty s pokročilou fází nemoci léčit na míru,“ vysvětluje profesorka Jana Skřičková, z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.

„K tomu je ovšem třeba důkladného testování již v době stanovení diagnózy, léčba pro konkrétního pacienta musí být vybrána tak, aby zabírala a měnila charakter nemoci,“ dodala profesorka Skřičková.

Díky důkladným testům je možné předpovědět, jak bude tumor na konkrétní léčbu reagovat, a proto roste i ochota zdravotních pojišťoven tuto drahou léčbu proplácet. Nejen u chemoterapie, ale i v případě imunoterapie a biologické léčby jsou některé léky hrazeny hned po stanovení diagnózy.

Cestu pacienta s rakovinou plic českým zdravotním systémem sleduje dlouhodobě projekt Lucas (LUng CAncer focuS). V systému už má 2 456 lidí, osm z deseti pacientů má pokročilé nebo metastatické stadium nemoci. Devět z deseti pacientů jsou nebo byli kuřáci.

Podle nejnovější analýzy z pracovišť, která přispívají do registru Lucas začínají pacienti s rakovinou plic s léčbou na pneumoonkologických pracovištích v rámci komplexních onkologických center v průměru po 26 dnech od stanovení diagnózy, ale někdy až 43 dní po odhalení nemoci.

„Naším cílem je, aby se od okamžiku stanovení diagnózy do 14 dnů sešel multidisciplinární tým složený z pneumologa, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa a rozhodl, jaký postup je pro konkrétního pacienta ten nejvhodnější,“ uvádí prof. Vašáková.

„Rozhodnutí o léčebném plánu by mělo probíhat optimálně v sedmi pneumoonkochirurgických centrech, která mají k dispozici všechny odborníky a nejmodernější léky a metody a jsou tak schopny zajistit zejména kvalitní chirurgickou léčbu a navrhnout optimální na míru šitý léčebný postup. A ne na okrajových pracovištích, což se bohužel ještě občas děje,“ dodává.

Česká republika není jediná, kdo se s problémem pozdní diagnózy rakoviny plic potýká, screening u rizikových skupin doporučuje Evropská respirační společnost. Nemoc znamená pro ekonomiku zemí obrovskou zátěž. Podle analýzy The Economist Intelligence Unit, která porovnává politiku 27 evropských států v boji s rakovinou plic, dokonce léčba karcinomu plic stojí více než léčba rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. Tato onemocnění už své screeningové programy mají.

 V Evropě výzkumníci odhadují náklady spojené s péčí o pacienty s rakovinou plic na více než 3 miliardy eur ročně.

Stále více žen umírá na rakovinu plic, začaly víc kouřit

Mezi roky 2007 a 2017 narostl v Česku počet těchto žen o více než 26 procent. Vyplývá to z dat Národního onkologického registru. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška může být jednou z příčin to, že stále více žen začalo v posledních několika dekádách kouřit.

V roce 1997 připadalo na 100 tisíc obyvatel asi 20 žen s rakovinou plic, za deset let se tento počet více než zdvojnásobil. Podle Duška bude tento trend pokračovat i v budoucnu. Množství mužů s rakovinou plic se naopak snižuje, stále jich však je asi dvakrát více, než žen. V Česku ročně nádorem plic onemocní téměř 7000 lidí, 90 procent z nich kvůli kouření, ať už aktivnímu, nebo pasivnímu.

ČTK