Plzeňský kraj už má víc případů spalniček než za celý rok 2018

Plzeň. Foto: WIkimedia

Případů spalniček je letos v Plzeňském kraji už více než za celý rok 2018. Ke konci minulého týdne bylo v regionu pouze 11 potvrzených případů, ale v tomto týdnu jich přibylo ještě osm. Loni za celý rok bylo případů spalniček v kraji jen 17. Další případy se zřejmě ještě objeví, řekl ředitel protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Plzni Petr Pazdiora. Na 100.000 obyvatel připadá nyní v kraji 3,2 nemocných, což je po Praze druhý nejvyšší výskyt tohoto vysoce nakažlivého onemocnění v Česku.

Šéf krajských epidemiologů se obává, že situace se bude nadále zhoršovat. „Současný vývoj je šokující, jde o velmi problematickou situaci, ke které ale zákonitě muselo dojít. I když je část infekcí spojena s importem ze zahraničí, k dalšímu šíření dochází v celé populaci. Počty nakažených stoupají a dalšímu šíření se dá velmi těžko zabránit,“ varoval.

Nemoc se podle Pazdiory už nevyskytuje jen v izolovaném ohnisku, ale začíná se objevovat rozptýleně po kraji. Postiženo zatím nebylo jen Klatovsko a Domažlicko. Nemocní jsou většinou dospělí, bylo mezi nimi ale i jedno třináctiměsíční dítě nebo devatenáctiletá dívka. Nejstaršímu pacientovi se spalničkami bylo 60 let. Podle Pazdiory je v kraji průměrný věk nemocných 25 let, stejně jako je celostátní průměr. „Letošní onemocnění naštěstí zatím proběhla bez komplikací. U většiny nemocných se nepodařilo získat údaje o očkování,“ uvedl. Část z lidí, kteří byli s nemocnými v kontaktu, je ve čtrnáctidenní, či delší karanténě, tedy v domácí izolaci.

Problémem je vysoká nakažlivost choroby a nízká imunita celé populace. I když se často hovoří hlavně o potížích, které působí onemocnění zdravotníků v nemocnicích, stejné problémy vznikají ve výrobních podnicích, provozovnách, dopravě a podobně. Nemoc má tak podle epidemiologa významný ekonomický dopad nejen na nemocné a jejich blízké, ale přeneseně na celou republiku.

„Je potřeba mluvit o ochraně obecné populace, nejen zdravotníků. Podobné problémy, jaké mají při onemocnění personálu nemocnice, mají všechny profese. Není důvod zužovat preventivní opatření jen na zdravotníky, je třeba obecně zlepšit situaci v celé populaci,“ řekl. Určitě není žádoucí, aby se situace řešila až po případném prvním úmrtí na spalničky.

V některých materiálech se uvádí, že proti spalničkám není chráněno asi 20 procent obyvatel. „Podle údajů z našeho kraje ve věkové skupině 20 až 50 let nemá protilátky 40 až 60 procent lidí,“ uvedl Pazdiora. Jsou to lidé, kteří nebyli očkováni vůbec, nebo byli v dětství očkováni jednou nebo dvakrát, ale před mnoha lety a jejich imunita časem pominula.

V Evropské unii se spalničky loni objevily ve 20 státech. Nejvíce případů – přes pět tisícovek – bylo v Rumunsku a ve Francii se objevily téměř 3000 případů. Podle dostupných hlášení podlehlo v Evropě loni spalničkám 35 lidí. Celosvětově je podle Pazdiory nejpostiženější zemí Ukrajina, která loni hlásila 54.000 onemocnění a 16 úmrtí, letos tam bylo zatím zaznamenáno dalších 20.000 onemocnění.

ČTK