Narození dítěte by mělo být šťastným okamžikem, realita však bývá často složitější. Místo očekávané euforie se u mnoha žen objevuje smutek, úzkost nebo vyčerpání. Přestože tyto stavy mohou výrazně ovlivnit zdraví celé rodiny, společnost o nich stále nerada mluví.
Krátkodobý smutek po porodu, označovaný jako poporodní blues, postihuje až osmdesát procent žen. Většinou však do dvou týdnů samo odezní. Horší je situace, když obtíže přetrvávají. Pak už může jít o poporodní depresi, která se projevuje pocity beznaděje, vyčerpáním nebo neschopností navázat vztah k dítěti.
Nejzávažnější formou je poporodní psychóza, která naštěstí postihuje pouze jednu až dvě ženy z tisíce. ,,Projevuje se zmateností, bludy, halucinacemi nebo naopak nadměrně zvýšenou náladou. Typickým rysem je nespavost a ztráta pocitu potřeby spánku,“ vysvětluje Tereza Wohlgemuthová z Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný. Neléčená psychóza může mít rychlý a dramatický průběh až k sebevražedným myšlenkám.
V minulosti se tyto obtíže označovaly jako „laktační psychóza“ a ženám bylo doporučováno přerušit kojení. Dnes už lékaři vědí, že kojení není hlavní příčinou vzniku psychických poruch. Hlavním rizikovým faktorem je spíše předchozí duševní onemocnění, například bipolární porucha. Plošné zastavování kojení proto není na místě, naopak může pro ženy působit podpůrně.
Riziko lze snížit už v těhotenství zdravým životním stylem, a to zejména dostatkem spánku, tekutin, vyvarováním se alkoholu a drog, udržováním sociálních kontaktů a dopředu připraveným plánem pomoci po porodu. Klíčová je i otevřenost vůči okolí a informování lékařů o případných minulých psychických problémech.
V Nemocnici Slaný využívají screeningový projekt Perinatal, kdy ženy po porodu vyplňují na tabletu krátký anonymní dotazník. Ten pomáhá odhalit rizikové faktory a včas podat pomocnou ruku. Dotazníky vyhodnocuje Národní ústav duševního zdraví a ohroženým ženám se zasílají kontakty na pomoc nebo je přímo kontaktují peer konzultantky z organizace Úsměv mámy.
Velkou roli hraje i nejbližší okolí. Partner nebo rodina si často jako první všimnou změn v chování – nespavosti, úzkosti nebo nadměrné plačtivosti. Důležité je situaci nezlehčovat a nabídnout konkrétní pomoc, třeba s domácností nebo hlídáním dítěte.
Pokud psychické potíže trvají déle než dva týdny nebo se objeví halucinace či myšlenky na sebevraždu, je nutné vyhledat odbornou pomoc. Pomoci mohou psychoterapeuti, psychiatři, praktičtí lékaři nebo krizové linky fungující nonstop.
TZ: Side-Effect PR