Případů pacientů nakažených černým kašlem stále přibývá. V říjnu zaznamenal Státní zdravotní ústav jejich skokové navýšení téměř o 100 procent. Počty nakažených ale nedosahují maxima z roku 2014, kdy bylo evidováno 2521 případů výskytu Černého kašle v Česku. Nemoc je nejnebezpečnější pro malé děti. Jejich proočkovanost mírně klesá. Očkování je při tom jedinou prevencí.
Černý kašel je vysoce nakažlivé onemocnění, nebezpečné hlavně pro malé děti do 1 roku. Právě u dětí může dojít k rozvoji zánětu plic nebo k zástavě dechu. Jako u ostatních nákaz s přenášejících se vzduchem, mírní šíření nemoci dodržování hygienických návyků při kašli, mytí rukou nebo větrání.
Jiná účinná forma prevence černého kašle, než očkování neexistuje a proočkovanost u dětí klesá. „Při sledovaní trendu proočkovanosti dětí proti pertusi dochází pouze k mírnému poklesu proočkovanosti. V roce 2017 bylo očkováno přes 92 % dětí,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Národní imunizační komise doporučuje v dospělosti minimálně jednou přeočkování proti této nemoci. Jedná se o součást kombinované vakcíny proti diftérii a tetanu, doporučené všem osobám do 65 let.
Očkování proti černému kašli je kvůli možnému přenosu na děti doporučeno také ženám plánujícím těhotenství. Totéž se týká i ostatních členů rodiny nebo osob, které budou s dítětem v osobním kontaktu. „Dále u osob pečujících o děti mladší 12 měsíců věku a u zdravotnického personálu ošetřujícího novorozence, nedonošené děti,“ dodává mluvčí.
Velký význam při ochraně dětí před onemocněním má očkování dospělých, stát ale jejich proočkovanost neeviduje. “Vzhledem k tomu, že se jedná o dobrovolné očkování za úhradu, není k dispozici evidence o takto očkovaných osobách. Rozhodnutí, zda využít odborná doporučení k vakcinaci je na každém jedinci,“ říká mluvčí. Mnisterstvo zdravotnictví ani neuvažuje o plošném povinném očkování. “Vzhledem k současné epidemiologické situaci v ČR není zavedení plošného povinné očkování dospělých proti pertusi na místě,“ informuje Štěpanyová.
Po kontaktu s nakaženým jedincem onemocní až devadesát procent neočkovaných osob. Bakterie nemoci vylučují v těle nemocného toxin poškozující krycí tkáň dýchacích cest. Důsledkem je právě dlouhodobý dusivý kašel, často v kombinaci se zvracením, který nemocné trápí mnoho týdnů. U šesti procent nemocných dochází ke komplikacím. Nejnebezpečnější je zápal plic, selhání krevního oběhu a centrálního nervového systému. Mezi záchvaty kašle se postižený cítí obvykle poměrně dobře.
Od ledna do října letošního roku evidoval Státní zdravotní ústav (SZU) 527 případů černého kašle, mezi zářím a říjnem byl nárůst nejvyšší. Od začátku roku do srpna bylo nakažených 367, během následujících dvou měsíců přibylo 160 nových případů. Evidence nakažených v polovině listopadu zachytila 45 nových případů. „V letošním roce bylo hlášeno za prvních deset měsíců tohoto roku celkem 527 případů pertuse, což je méně, než v roce předešlém, kdy bylo hlášeno za stejné období 540 případů,“ uvedla Štěpanyová. Další vývoj nemocnosti po zbývající část roku 2018, jde podle ní těžko předjímat.
V polovině října se nejvíce černý kašel vyskytoval v Moravskoslezském kraji, ve zbytku republiky byla epidemiologický situace klidnější. Do konce října stihla Praha Moravskoslezský kraj předehnat. Během měsíce se v hlavním městě nakazilo 23 lidí.
Říjen byl kritický také pro Liberecký a Zlínský kraj s deseti a třinácti nakaženými. Státní zdravotní ústav zatím nezaznamenal jediný případ černého kašle v Karlovarském kraji.
Podle odborníků se černý kašel vrací v cyklech, na který má vliv odmítání lidí očkovat své děti či přeočkovat sami sebe. „Z hlediska dlouhodobého trendu výskytu černého kašle lze očekávat nárůst počtu nemocných. Souvisí to především s vyvanutím ochrany po očkování, a částečně také s posouváním, odkládáním či odmítáním očkování,“ říká epidemioložka Kateřina Fabiánová.
Největší počet nakažených byl v roce 2014, kdy statistika zachytila 2521 případů černého kašle. Od roku 2014 počet nemocných plíživě roste. V následujícím roce nemocnost dosáhla 585 případů, v roce 2016 už jich bylo 627, v loňském roce pak celkem 667 případů.