Podíl bezdětných žen v české populaci roste. Odborníci odhadují, že kolem 15 % žen narozených v polovině 80. let jsou bezdětné. Toto zvýšení je přičítáno osobním postojům, nedostatečnému partnerskému vztahu nebo neshodám mezi partnery ohledně plánování rodiny, jak upozorňuje Anna Šťastná z Národního institutu SYRI a katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Ženy stále častěji odkládají mateřství na pozdější věk. Zatímco na začátku tisíciletí byl průměrný věk matek při narození dítěte kolem 27 let, od roku 2018 tento věk již přesahuje 30 let (30,4 v roce 2022). Podobný trend je pozorován i u prvorodiček. Na počátku tisíciletí byl průměrný věk při narození prvního dítěte kolem 25 let, v současné době se blíží k 29 letům (28,8 v roce 2022).
Důvody pro bezdětnost
Důvody pro odklad mateřství do vyššího věku mohou zahrnovat neuspokojivou finanční nebo bytovou situaci, touhu po nezávislosti, snahu o uplatnění se v pracovním životě nebo studium. Mládež často uvádí tyto faktory jako důvody své aktuální bezdětnosti, avšak tytéž motivace mohou hrát roli i při rozhodnutí později založit rodinu. Tato dobrovolná bezdětnost se může v důsledku stárnutí změnit v nechtěnou, když se lidé po dětech rozhodnou, avšak mají potíže s početím. Nedávný výzkum Současné české rodiny, na němž se podílel také institut SYRI, ukázal, že 27 % mužů a žen ve věku 40–44 let zažilo alespoň jednou fázi, kdy se nedařilo počít dítě, i přestože se o to snažili po delší dobu (minimálně 12 měsíců).
Podle Šťastné se však nezvyšuje podíl lidí, kteří by považovali bezdětnost za ideální stav. „Podle šetření Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí si téměř tři čtvrtiny bezdětných přály mít děti. Jen 13 % dotázaných bezdětných ve věku 25 až 44 let si děti v budoucnu mít nepřeje. Norma mateřství je ve společnosti stále silně zakořeněná,“ říká Šťastná. V celé populaci se s plánovanou bezdětností setkáme pouze zřídka. „Například dle aktuálního výzkumu Současná česká rodina z let 2020–2022 pouze zhruba 5 % žen napříč věkovým spektrem 18–49 let deklaruje, že neplánuje žádné děti,“ upřesňuje Šťastná.
Podle ní však také upozorňuje, že s proměnou podoby partnerství roste tolerance společnosti a mladších generací vůči situacím, kdy děti vyrůstají v neúplných nebo nesezdaných rodinách, a k přijetí bezdětnosti. Výzkum ukázal, že téměř polovina dětí se narodí mimo manželský svazek. Bez partnera se během roku 2021 narodilo téměř třetina prvních dětí, zatímco u dalších potomků byl podíl nižší až zhruba dvě pětiny.
Nárůst počtu bezdětných párů z hlediska demografického vývoje není zatím znepokojivý. Celková plodnost – tedy průměrný počet dětí, které žena porodí během svého života – v České republice v posledních letech mírně stoupala. V roce 2022 však tento růstový trend ustal a místo toho došlo k výraznému poklesu celkové plodnosti na hodnotu 1,62, což je nejnižší úroveň od roku 2016. „Je tedy otázkou, zda současná nejistota, plynoucí z ekonomických i bezpečnostních hrozeb, nepovede mladé lidi k dalšímu odkladu plodnosti, který ve svém důsledku ovlivní také úroveň bezdětnosti současných mladých generací,“ upřesnila Šťastná.