Problémem s falešnými asistenčními a vodícími psy se dotýká i České republiky, uvedla to ředitelka Centra výcviku psů pro postižené Helppes Zuzana Daušová. Psi, kteří nemají potřebný nebo dostatečný výcvik mohou způsobit problémy postiženým osobám, nezvládají totiž základní dovednosti. Potíže mohou nastat i při cestování s asistenčním zvířetem s nedostatečnou certifikací.
Opravdoví asistenční a vodící psi jsou vycvičeni k plnění specifických úkonů pro člověka. Pomáhají lidem se zdravotním postižením mnoha způsoby, od poskytování podpory při chůzi, podávání upuštěných předmětů, při otevírání dveří, bezpečné vedení nevidomého, zastavení dítěte na chodníku, po upozornění svého majitele na pokles nebo zvýšení hladiny cukru v krvi a přivolání pomoci.
„Asistenční a vodící psi absolvují specializovaný, dlouhodobý výcvik, aby se naučili, jak tyto dovednosti provádět. Výcvik také učí psy ohledně jejich chování, jako například neštěkání, neskákání na lidi, nehonění zvěře, i jak se koncentrovat na svého majitele a nenechat se rušit okolím,“ říká Zuzana Daušová.
Podle Daušové se jedná o dlouhodobý problém. „Není zde totiž klamána pouze veřejnost, ale také přímo lidé s postižením. Některé výcvikové subjekty totiž zneužívají systém a předávají lidem s postižením psy, kteří neprošli řádným speciálním výcvikem a jsou mnohdy nebezpeční jak pro své majitele, tak mohou být nebezpeční i pro své okolí,“ říká Daušová.
Falešní asistenční a vodící psi nejsou vycvičeni nejen ke specifickým úkonům, ale neovládají ani základní ovladatelnost a sociální chování. „Mohou vystavit opravdové psí pomocníky v nebezpečí, protože tito netrénovaní psi mohou vykazovat negativní chování na veřejnosti, včetně štěkání, skákání na lidi, a mohou být i agresivní, ale veřejnost je nemá jak rozpoznat,“ dodává Daušová.
Jedinou zárukou kvality jsou psi, kteří byli vycvičeni subjekty s akreditací jedné ze dvou mezinárodních odborných organizací. Ty po důkladném prověření hodnotiteli, udílejí výcvikovým subjektům akreditace, a to vždy maximálně na dobu 5 let. Po uplynutí doby, po kterou byla akreditace udělena, musí přísné akreditační řízení subjekt absolvovat znovu. Jedná se o organizace Assistance Dogs International (pro asistenční a vodící psy) a International Guide Dog Federation (pro vodící psy).
Dodavatelé asistenčních a vodících psů bez výcviku, jsou si podle Daušové vědomi složitých a dlouhých soudních řízení, spoléhají i na nedostatek finančních prostředků postižených osob. „Než člověk s postižením zjistí, že pes není vůbec vycvičen, vznikne mezi ním a psem silná citová vazba, a než by se postižený vzdal svého vytouženého psa, raději trpí se psem, který mu místo pomocí je spíše na obtíž,“ popisuje situaci ředitelka.
„Je mnoho spolků i jednotlivců, kteří se vydávají za odborné výcvikové subjekty. Podíváme-li se na některé z nich blíže, dokonce i zjistíme, že honosný název nepatří žádnému registrovanému subjektu, ale že se jedná o smyšlený název, za kterým stojí jednotlivec, který obchoduje se psy sám na sebe, ale finanční prostředky vybírá na nějaký vymyšlený, zato líbivý název „ničeho“,“ dodává Daušová. Podle ní pak další zakládají spolky, které využívají k manipulaci dárců a sponzorů. Jestli je cvičitel asistenčního psa držitelem mezinárodní akreditace a je tedy zárukou předání řádně vycvičených asistenčních či vodících psů, je možné ověřit centra Helppes a Pestrá, o.p.s..
„Lidé s postižením, kteří mají tzv. falešné asistenční psy, se mohou dostat do problémů, a to zejména v zahraničí a při cestování letadlem. Většina leteckých společností totiž na palubu letadla nepustí psa, který nebyl vycvičen akreditovanou organizací,“ varuje Daušová.
Jedná se o problém celosvětový, který se snaží řešit jak mezinárodní organizace Assistance Dogs International, tak i Evropský normalizační výbor (CEN), kde ČR, prostřednictvím České agentury pro standardizaci, zastupuje již od roku 2016 nezisková organizace Helppes – Centrum výcviku psů pro postižené, o.p.s.
V USA mají největší problémy s vydáváním a prodejem falešných speciálních postrojů i služebních průkazů a certifikátů, na jejichž základě pak lidé na veřejnosti vydávají svého domácího mazlíčka za služebního – pomáhajícího psa. Ve Virginii byla podána žaloba na organizaci Service Dogs, která vydávala tříměsíční štěňata za vycvičené asistenční psy, značící pokles či vzestup hladiny cukru v krvi. Jejich prodejní cena měla být 25 tisíc dolarů.
V Irsku je vyšetřována organizace Service Dogs Ireland, která tvrdila, že cvičí dle standardů Assistance Dogs International / Europe. Tato organizace, krom toho, že byla obviněna z krutosti při výcviku psů, za vycvičené asistenční psy vydávala psy po několikatýdenním výcviku, který běžně trvá několik měsíců. V Irsku proto vyzvali osoby s postižením, aby se obracely pouze na akreditované organizace.