Na základě zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním je možné od 8. dubna letošního roku požádat ministerstvo zdravotnictví o odškodnění. To má nahradit vytrpěnou bolest, ztížení společenského uplatnění očkovaného a náklady na péči. Žádost je nutné podat do tří let.
„Od dětství jsem byla rodiči vedena k důvěře v medicínu a lékaře, tudíž když mi synova pediatrička sdělila, že musím syna nechat naočkovat dle zákonem stanoveného očkovacího kalendáře, poslechla jsem ji,“ uvedla matka Sebínka K. v publikaci skupiny rodičů a Svazu pacientů České republiky popisující pacientské příběhy spojené s očkováním.
„Následovalo očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám MMR. To celé naší rodině převrátilo život naruby! Po tomto očkování syn plakal opět v horečkách celé hodiny žalostným neutišitelným pláčem. Pak přišlo přeočkování MMR, opět dostal horečky a stala se z něj nereagující hadrová panenka nepřítomně se dívající do prázdna. Během následujících dnů, týdnů a měsíců nastal u syna regres ve vývoji, jako by ze dne na den všechno, co se doposud naučil, zapomněl,“ popisuje synovy obtíže matka.
„Pro mě jako matku byl nejhorším okamžikem, když můj chlapeček přestal reagovat na můj hlas, přestal se mi dívat do očí a přestal mi říkat mami. Krutá diagnóza zněla dětský autismus,“ dodává.
Nový zákon tak umožní odškodnit pacienty, kterým vznikla újma na zdraví v důsledku povinného očkování. Doposud takový právní titul neexistoval.
„Případů újmy způsobené povinným očkováním je sice méně než promile, ale i tak je nelze zcela vyloučit. A proto je důležité, abychom rodinám, kterých se to již dotkne, pomohli. Jak jsme slíbili, narovnáváme dosavadní neexistenci právního řešení. Věřím, že jsme nyní schopni přinést záruku těm, kteří se očkování obávají, a tím u nás přispět k větší proočkovanosti,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Podle ministerstva se má jednat o pravidelné očkování proti tuberkulóze, záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B. Dále proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, proti pneumokokovým nákazám a proti virové hepatitidě B.
Výčet očkování, kterého se případné odškodnění dotýká zahrnuje i očkování proti virové hepatitidě A a virové hepatitidě B a proti vzteklině. Vztahuje se i na mimořádná očkování k prevenci infekcí v mimořádných situacích, a to formou sdružené očkovací látky do jedné dávky, i očkovací látky rozložené do více dávek.
„Poškození dítěte po očkování je zkušeností tisíců rodičů. Jedná se však o poškození, která nejsou natolik závažná, aby dítě trvale diskvalifikovala z normálního života či rovnou upoutala na invalidní vozík. Jsou to objektivní zdravotní poškození, jen méně klinicky vyjádřená,“ uvedl předseda sdružení Poočkování Václav Hrabák.
Podle ministerstva závažnou újmu na zdraví, která je důsledkem podstoupení povinného očkování tak odčiní stát, který uložil povinnost nechat se naočkovat a tím přispět k budování kolektivní imunity populace v České republice.
Budování kolektivní imunity je významným předpokladem účinné prevence šíření infekčních nemocí, a tedy ochrany veřejného zdraví. Odškodnění má nahradit vytrpěnou bolest, ztížení společenského uplatnění očkovaného. Dále náklady na péči, zdraví nebo domácnost a ztráty na výdělku.
„Rovněž zahrnuje odškodnění duševních útrap rodičů, dojde-li následkem povinného očkování k usmrcení nebo zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného,“ uvedlo ministerstvo. Odškodnění bude podle ministerstva zdravotnictví vypláceno podle předlohy do půl roku od doručení žádosti, v případě, že není chyba na straně očkujícího lékaře nebo výrobce vakcíny. U žádostí podaných v prvních 6 měsících po účinnosti zákona je pak lhůta pro posouzení nároku a pro vyplacení náhrady újmy 12 měsíců.
Maximální výše náhrady není stanovena, úřad bude postupovat podle občanského zákoníku. Ministerstvo ještě definuje k jednotlivým druhům očkování typickou újmu a dobu, ve kterém nastává, a to na základě odborného medicínského posouzení ve vyhlášce.
„Z odborného medicínského poznání vyplývá, že určité případy újmy na zdraví, například anafylaxe nebo anafylaktický šok, branchiální neuritis, encefalopatie, chronická artritida, vyskytnou-li se v určitém čase po očkování, jsou velmi pravděpodobně důsledkem reakce organismu na podání konkrétní očkovací látky,“ uvedlo ministerstvo.
Podle ministerstva se jedná se o standardní model, který se užívá v zahraničí. Úřad se na něm shodl s odbornými společnostmi i občanskými sdruženími. Při posouzení složitých případů může ministerstvo zdravotnictví ustanovit nezávislou odbornou komisi, která případ posoudí. „Vzhledem k obtížnému prokazování se nevyžaduje v řadě případů důkaz příčinné souvislosti,“ dodalo ministerstvo.
Očkování a autismus
Zejména povinné očkování dětí provází řada mýtů, kterými argumentují takzvaní odpírači očkování. Podle ministerstva zdravotnictví je nejčastějším mýtem ten, že očkování způsobuje autismus. Vědecké důkazy o tom, že by vakcíny způsobovaly autismus u dětí, chybí.
Původ tvrzení o souvislosti mezi očkováním a autismem má podle ministerstva zdravotnictví pocházet ze studie Andrew Wakefielda publikované v roce 1998 v britském časopisu Lancet. Studie byla tři roky prošetřována britskou lékařskou komorou (General Medical Council). Po třech letech důkladných nezávislých výzkumů bylo prokázáno, že studie byla záměrně klamavá, zavádějící a byla z Lancetu stažena. Následně byl Wakefield vyškrtnut z registru lékařů a byla mu odejmuta lékařská licence. S následky lživé studie se podle ministerstva potýkáme dodnes. Mnozí rodiče se pod vlivem této studie rozhodli svým dětem nepodat očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR), uvádí ministerstvo. Tito rodiče pak děti často svěřují do rukou homeopatů.
Podle ministerstva také neexistují vědecké důkazy o tom, že by očkování způsobovalo nebo zhoršovalo alergická onemocnění. Pro řadu pacientů s astmatem nebo atopickým ekzémem je očkování proti různým onemocněním doporučováno, protože pacienti mohou mít vyšší riziko nákazy, těžkého průběhu některých chorob nebo i zhoršení jejich základního onemocnění. Ve velmi vzácných případech se mohou objevit alergické reakce jako kopřivka nebo obtíže s dýcháním. Závažné alergické reakce jako anafylaktický šok se mohou objevit v méně než 1 případu z milionu podaných dávek očkování. Vedlejší příznaky očkování ale rozhodně nejsou srovnatelné s potížemi doprovázejícími prodělání nemoci, proti které se očkuje.