Projekt českých vědců s inovativním osvětlením zaujal i mezinárodně uznávanou vědeckou kapacitu z Oxfordu

Přestože vliv světla na lidský organismus vědci intenzívně zkoumají posledních 20 let, pro praktické aplikace se tyto poznatky začaly využívat teprve nedávno. V jednom z pražských gymnázií začal pilotní projekt s inovativním osvětlením českého výrobce. Projektu, který má pomoci studentům zlepšit studijní výsledky i zdraví se věnoval deník Náš Region.

Společnost Spectrasol ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov Českého vysokého učení technického v Praze (UCEEB ČVUT) a s podporou odboru školství Magistrátu hlavního města Prahy provedla v pražském gymnáziu pilotní instalaci bio-optimalizovaného pro-kognitivního LED osvětlení. Tato unikátní technologie vyvinutá v České republice umožňuje v učebnách vytvořit osvětlení s vlastnostmi blízkými přirozenému dennímu světlu. Principy inovativního osvětlení učeben vycházejí z výzkumů v oblasti chronobiologie, nauky o biologických rytmech v organismech. Mimochodem, průkopníci chronobiologického výzkumu Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young byli v roce 2017 oceněni Nobelovou cenou.

V současných učebnách dosahuje osvětlenost běžně 300 až 500 luxů. Z hlediska biologických potřeb lidského organizmu by však bylo potřeba více než dvojnásobek a to s dokonale rovnoměrným rozložením světelného spektra, obdobně jako u slunce. Řada vědeckých studií prokazuje, že světlo s plnohodnotným zastoupením všech spektrálních složek výrazně podporuje koncentraci, pozornost, paměť, zkracuje reakční čas a zvyšuje rychlost rozhodování. „V denní době je i u umělého osvětlení důležité zajistit zejména vhodné zastoupení modré části světelného spektra. Dostatek kvalitního světla má pozitivní vliv i na naši náladu a celkovou spokojenost. Také proto může mít naše technologie zásadní vliv na zdraví a vitalitu osob, v našem případě studentů a pedagogů,“ říká Hynek Medřický, technologický ředitel společnosti Sprectrasol.

Nejen změna intenzity, ale také proměnlivost barevného tónu je typické pro přirozené denní světlo. Přes den je v denním světle hojně zastoupena modrá složka, která nás povzbuzuje k aktivitě, ke konci dne před západem slunce pak světlo postupně červená a připravuje lidský organizmus k odpočinku a spánku. „Běžná svítidla v učebnách, krom nízké svítivosti, vyzařují světlo, ve kterém chybí množství barevných složek, především vyzařuje pouze úzkým spektrem v modré oblasti, a jejich spektrum je výrazně méně vyrovnané než u světla přirozeného. To může způsobovat pocitový i fyziologický rozdíl, který vnímáme, pokud jsme na slunci a pokud v místnosti. A nejen to. Zejména nižší zastoupení modré spektrální složky během dne může mít dlouhodobý negativní vliv na náš fyzický a kognitivní výkon, na funkci imunitního systému nebo i kvalitu spánku následně v noci,“ doplňuje Hynek Medřický.

Vliv nového osvětlení na žáky i pedagogy sleduje již půl roku trvající vědecký experiment. Záměrem je porovnat řadu subjektivních i objektivních parametrů u žáků z učeben vybavených běžným osvětlením a s osvětlením bio-optimalizovaným. „Tento experiment má ověřit, zda u studentů exponovaných bio-optimalizovaným pro-kognitivním světlem dojde ke zlepšení studijních výsledků a zvýšení osobní spokojenosti. Pokud se hypotéza potvrdí, vznikne podklad pro plošnou implementaci obdobného typu osvětlení nejen do vzdělávacích zařízení, ale také například do nemocnic a domovů seniorů,“ říká doktorka Lenka Maierová z Platformy pro zdravé osvětlování UCEEB ČVUT v Praze, která vliv osvětlení na žáky vyhodnocuje.

„První subjektivní zpětné vazby od studentů i pedagogů jsou velmi pozitivní. Nové světlo zvýšilo nejen vizuální komfort, ale též celkovou vitalitu prostředí ve třídách a kabinetu,“ sdílí první dojmy po instalaci inovovaného osvětlení ředitel gymnázia, které je do výzkumu zapojeno.

Pilotní instalaci bio-optimalizovaného osvětlení navštívila 1. února i mezinárodně uznávaná vědecká kapacita v oboru experimentální psychologie, Manuel Spitschan z Oxfordské univerzity. Jeho specializací je právě fyziologický vliv světelných zdrojů na lidský organizmus. Podle jeho slov se prozatím nikde na světě s takovýmto osvětlením v učebnách nesetkal. „Pokud je mi známo, podobný projekt, který by byl ověřený takto podrobným výzkumem, zatím probíhá jen ve zdravotnických zařízeních. Tam má bio-optimalizované osvětlení prokazatelně velký potenciál díky pozitivnímu vlivu na pacienty i lékařský personál,“ uvedl Manuel Spitschan. „Výsledky vašeho výzkumu mě proto velmi zajímají.“