V Česku klesá v posledních letech proočkovanost, tedy podíl očkovaných proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Dostal se už pod hranici, která zajišťuje ochranu před šířením nemoci. Novinářům to řekla místopředsedkyně České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Hana Cabrnochová a další lékaři. Spalničky se nemohou dál šířit, pokud má očkování aspoň 95 procent dětí do tří let. Předloni bylo naočkovaných necelých 84 procent chlapců a děvčat.
Státní zdravotní ústav letos do poloviny února evidoval 93 případů spalniček. Loni za celý rok jich bylo 207. Nejvíc pacientů bylo letos v Praze, a to 56. Nákaza se objevila v osmi krajích. Mezi nemocnými je sedm dětí do jednoho roku a 11 dětí od roku do čtyř let. Podle odborníků jedním z důvodů šíření téměř zapomenuté infekce je odmítání očkování.
„Je tady zcela zřejmý trend poklesu proočkovanosti v případě tohoto závažného onemocnění (spalniček). Důsledkem toho mimo jiné je, že se znovu začínáme setkávat s touto nemocí, když jsme se domnívali, že se v ČR už vyskytovat nebude,“ řekla Cabrnochová.
V roce 2007 mělo očkování zhruba 98 procent dětí do tří let. Od roku 2013 podíl každoročně klesá. V roce 2013 proočkovanost dosahovala necelých 89 procent. Do roku 2017 klesla pod 84 procent. Zatímco v roce 2011 vakcínu dostalo 90 procent dvouletých dětí, v roce 2014 to byly tři čtvrtiny.
„Ochranná hranice (očkování) je kolem 95 procent. My jsme pod touto hranicí,“ dodala Cabrnochová. Podotkla, že spalničky představují vážnou nemoc, na kterou se umírá.
Někteří rodiče odmítají nechat své potomky očkovat. Poukazují na nepříznivé vedlejší účinky. Proti vakcínám se stavějí i někteří lékaři.
Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Aleny Šebkové očkování zajišťuje ochranu dítěti i ostatním, posiluje tedy takzvanou kolektivní imunitu. „Říká se, že se očkování stalo obětí vlastního úspěchu. Díky proočkovanosti se nikdo z dnešních rodičů s ničím závažným nesetkal. Rodiče tyto choroby už neznají, tím pádem pro ně do popředí vstupují nežádoucí účinky,“ míní dětská lékařka. Odmítá názor, že by spalničky byly běžné onemocnění. Podle ní by lidé měli k očkování přistupovat racionálně a „nepodléhat dojmologii“.
Podle vedoucího katedry infekčního lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Milana Trojánka se lékaři v praxi stále častěji setkávají s chorobami, které už desetiletí nevídali. Důvodem je podle něj právě „odmítání výdobytků“ medicíny.
Výskyt nežádoucích účinků odborníci připouštějí. Podle nich je ve srovnání s počet očkovaných ale vzácný a v roce 2016 evidoval Státní ústav pro kontrolu léčiv při použití 400.000 hexavakcín a 200.000 vakcín proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám 983 případů nežádoucích účinků.
Státní školky neočkované děti nepřijímají. Podle připravovaného návrhu by je neměly brát ani dětské skupiny.
ČTK