Mikroskopické trhliny ve střevní stěně vznikají překvapivě rychle – už po náročném dni nebo infekci. Nevhodná samoléčba však může stav ještě zhoršit, varují odborníci.
Jediný stresový den, náročný sportovní výkon nebo těžší infekce mohou způsobit vznik mikroskopických trhlin ve střevní stěně. Těmito místy následně unikají do organismu nežádoucí látky, které spouštějí imunitní reakci. Tento stav, známý jako propustné střevo, dokáže ovlivnit nejen trávení, ale také imunitní systém a psychiku člověka.
,,K narušení střevní bariéry může dojít překvapivě rychle. A pokud si člověk v dobré víře pomáhá nevhodnou samoléčbou, může si stav ještě zhoršit,“ upozorňuje odbornice Pavla Horáková z online poradny Lékárna.cz.
Nejčastěji střevní bariéru oslabuje kombinace rychlého občerstvení obsahujícího aditiva a konzervanty, pracovního stresu a nedostatku spánku. V létě se k těmto faktorům přidávají střevní infekce, například cestovatelský průjem nebo salmonelóza z nedostatečně tepelně upraveného masa či vajec při grilování.
Příznaky propustného střeva jsou však často nenápadné a lze je snadno zaměnit za jiné zdravotní potíže. Mezi typické projevy patří nadýmání, střídání průjmu se zácpou, potravinové intolerance nebo syndrom dráždivého tračníku. Problém se však neomezuje pouze na trávicí systém – může způsobovat také chronickou únavu, mlhavé myšlení, bolesti hlavy a migrény, bolesti kloubů a svalů, náladovost, deprese, hormonální výkyvy nebo kožní potíže.
Propustné střevo navíc může vyvolávat záněty a zhoršovat průběh některých onemocnění, jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, alergie či ekzémy. U zdravých lidů se většinou jedná o dočasný stav, ale při opakování nebo spojení s dalšími rizikovými faktory může přerůst v dlouhodobé narušení s chronickými obtížemi.
Základem obnovy střevní sliznice je úprava jídelníčku. Odborníci doporučují omezit průmyslově zpracované potraviny, lepek, alkohol a přebytek cukru. Naopak do stravy zařadit ryby, zeleninu, omega-3 mastné kyseliny a fermentované potraviny. Dočasně je vhodné vynechat možné alergeny jako mléko, sóju nebo vejce.
Neméně důležitý je dostatek spánku, snížení stresové zátěže, omezení alkoholu a léků typu ibuprofen, přiměřený pohyb a především trpělivost. První zlepšení lze očekávat během několika týdnů, kompletní regenerace však často trvá měsíce.
„Zdravá střevní mikroflóra je základ. Pokud ji nedoplňujeme přirozeně kysanými produkty, je vhodné sáhnout po doplňcích s probiotiky a prebiotiky,“ radí Horáková. Prospěšné mohou být konkrétně kmeny jako Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii či Bifidobacterium longum a prebiotika typu inulin. Pomoci mohou také zinek, vitamín D, sléz, heřmánek, aloe nebo kvercetin.
Expertka však varuje před častými chybami při samoléčbě. „Mezi ty největší patří nadužívání projímadel ve snaze střevo očistit. Časté vyprazdňování mechanicky poškozuje střevní sliznici, narušuje mikrobiom a zhoršuje propustnost,“ upozorňuje. Problematické jsou také extrémní diety dlouhodobě omezující vlákninu nebo příliš vysoké dávky některých doplňků, například kurkumy. Lidé navíc často podceňují vliv stresu na zdraví střev.
Zdroj: Lékárna.cz