Průměrný věk dětského lékaře v ČR je 60 let, ochranných pomůcek mají nedostatek

FOTO:pixabay

Dětští lékaři stále nemají dostatek ochranných pomůcek. Informovalo o tom Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Jeden respirátor na den, nedostačující množství dezinfekce, rukavice, které zatím nedorazily, ochranné pláště, brýle, štíty v nedohlednu. Taková je realita drtivé většiny ambulancí dětských praktických lékařů. Přesto nadále ordinují a snaží se uzpůsobit provoz ordinací tak, aby zajistili dětským pacientům bezpečí. Díky vysokému věkovému průměru ale sami patří mezi ohrožené nákazou COVID-19.

„Dlouhodobě komunikujeme s ministerstvem zdravotnictví, kde jsme požadovali už někdy od konce února, abychom měli jako lékaři v první linii dostatek těch ochranných pomůcek, takže nám neustále bylo slibováno, že to bude zajištěno,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.

Dodávky pomůcek byly následně přesunuly na ministerstvo vnitra. „Komunikovala jsem s panem ministrem Hamáčkem, ale ty závody z krajů opravdu jsou velmi takové chaotické, jsou kraje od kraje různé, někde dostanou 4 kusy, někde 10, někde 12,“ dodává Hülleová.

„Bohužel ani teď nemohu říci, že by situace byla dobrá. Dostali jsme nějaké roušky, jeden respirátor na den, což samozřejmě nestačí. Správně bychom měli mít i další doporučené ochranné pomůcky, respirátor bychom měli měnit zhruba po 4 hodinách, nemluvě o tom, že pokud bychom se šli najíst nebo napít, tak hrozí při chybné manipulaci kontaminace. Snažíme se vše uzpůsobit tak, aby naše ordinace byly pro děti a jejich rodiče bezpečné, nemluvě o nás, protože průměrný věk dětského lékaře v České republice je 60 let,“ říká Hülleová.

Dětští lékaři nemohou odmítat ani děti, které mají teplotu nebo kašlou. „Pomáhá nám, že známe rodinnou anamnézu a samotného pacienta, takže víme, že když je dítě alergik a začíná pylová sezona, zřejmě má jeho kašel na svědomí něco jiného než covid-19. Snažíme se provoz ordinací maximálně zachovat, po každém pacientovi vše dezinfikujeme, větráme. Na hygienu, infekční oddělení či dětské oddělení v nemocnici posíláme naše pacienty, jen když máme vážné podezření,“ sdělila.

Lékaři se snaží ochránit děti a jejich rodiče, kteří do ordinací přicházejí, ordinační hodiny tak často rozdělili na čas pro nemocné a čas pro zdravé děti, které přicházejí například pro očkování.

Pacienti i doprovod by si měli podle Státního zdravotního ústavu při ošetřování nechat na obličeji roušku. Lékař by je měl podle doporučení ústavu ošetřovat s respirátorem třídy FFP2 nebo FFP3, jednorázovými rukavicemi, pláštěm a ochranou očí. Případné děti v karanténě mají lékaři ošetřovat v jejich domácím prostředí nebo jako poslední před uzavřením a dezinfekcí ordinace.

Rodiče se podle Hülleové dětských lékařů nejčastěji ptají, zda mají s dítětem dorazit na preventivní prohlídku nebo očkování. „Černý kašel, spalničky nebo riziko tetanu se vyskytují i v době pandemie a mohou dítě vážně ohrozit,“ uvedla. U dětí bez zjevných potíží podle ní není nutné očkování odkládat, pokud není v karanténě. „Když bychom na očkování rezignovali, mohou se vracet choroby, s nimiž se už naše společnost dříve vypořádala,“ uvedla.

JŠ, ČTK