Přes polovinu dospělých do 60 let má podle průzkumu zkušenost s kouřením cigaret. Asi třetina kouří i v současnosti. Většina kuřáků chtěla přestat, ale nedokázala to. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost AXA. Zúčastnilo se ho 501 lidí. Kouření podle odborníků způsobuje 14 typů rakovin a desítky dalších onemocnění. Náklady pro systém veřejného zdravotního pojištění jsou podle odhadů kolem 100 miliard korun ročně. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá.
Mezi aktivními kuřáky podle průzkumu převládají muži a lidé bez maturity, kterých bylo přes 48 procent. Naopak více než polovina žen nikdy v životě kouřit nezačala.
Většina současných i bývalých kuřáků se alespoň jednou pokusila přestat. Pětapadesáti procentům se to nepodařilo a k cigaretám se následně vrátili. Úspěšnější v odvykání byli podle průzkumu lidé vysokoškolským vzděláním, častěji selhávali lidé bez maturity.
„Přestat kouřit je tak zásadní rozhodnutí, jak zlepšit své zdraví a prodloužit si život,“ uvedl adiktolog z týmu Adiquit a viceprezident České koalice proti tabáku Adam Kulhánek. Zanechání kouření se podle něj projeví také na kvalitě pleti, vlasů či zubů, zlepšení fyzické kondice nebo kvality spánku. Okolí také nebude vystaveno pasivnímu kouření, které je téměř stejně nebezpečné.
Nejčastěji se lidé rozhodli přestat kouřit kvůli obavám o zdraví, asi čtvrtina navzdory tomu, že ještě nepociťovaly žádné zdravotní potíže. Více než pětina lidí přestala díky motivaci blízkých. Přestože v průzkumu osm z deseti lidí, kteří přestali kouřit odpovědělo, že to zvládli bez léků či odborné pomoci, odborníci tvrdí, že úspěšnost takových pokusů jen asi čtyři procenta. Po roce léčby v centrech pro závislé na tabáku je to asi 39 procent.
Ročně v souvislosti s kouřením zemře 15.000 až 17.000 lidí. Kromě rakoviny plic, jíž ročně onemocní asi 6700 lidí, lékaři spojují kouření i s nemocemi srdce a cév, jako jsou infarkty nebo vysoký tlak.
Letos v květnu platil dva roky zákaz kouření v restauracích, zastávkách MHD a na dalších veřejných místech. Podle odborníků se již projevil na snížení počtu hospitalizací pro infarkty či astma. Ubylo také kuřáků mezi mladými od 15 do 24 let, kdy se s cigaretami často začíná. Dopady na onkologická onemocnění odborníci očekávají asi za deset let.