První praktici z Ukrajiny se blíží ke zkouškám, zpomaluje je jazyk i byrokracie

Doctor checking information in computer program before filling medical card

První praktičtí lékaři z řad uprchlíků z Ukrajiny se po více než dvou letech války blíží k závěrečným zkouškám, které jim umožní samostatně vykonávat medicínu v Česku. Podle Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně i samotných uchazečů by celý postup mohl být rychlejší, prodlužují ho administrativní překážky i nutnost naučit se jazyk, řekl místopředseda odborné společnosti Cyril Mucha a lékařka Oksana Denisjuková, která pracuje u něj v ordinaci.

„Je to velice složitý, pro uprchlíky de facto nekonečný proces,“ uvedl Mucha. Několik měsíců podle něj trvá uznání diplomu z Ukrajiny, potom musí absolvovat písemnou odbornou zkoušku. „Což je asi 2000 otázek,“ řekl. Dodal, že otázky jsou velmi těžké a složité. I zájemci o práci v ambulancích musí absolvovat šestiměsíční stáž na různých odděleních v nemocnici, za kterou platí i desítky tisíc korun.

„I kdyby to běželo úplně úžasně, tak to trvá rok a tři čtvrtě nebo dva roky, ale samozřejmě jsou tam obrovské prodlevy,“ uvedl. Lékařka, která pracuje u něj v ordinaci, v březnu dokončila stáž, na zkoušky bude moci jít na podzim.

Lékaři z Ukrajiny by přitom podle Muchy pomáhali zejména s péčí o své krajany. „Jestliže jsme tady uprchlíků měli 500.000, teď možná 350.000, tak oni tu péči potřebují,“ řekl. Lékařky, které se školily u něj v ordinaci, pracovaly v baru nebo zahradnictví. „Proč mají pracovat takhle a nevyužít ten potenciál? Bylo by to plus pro ně, pro nás, pro pacienty i pro stát,“ doplnil.

„Myslím, že jsme trochu jako stát selhali,“ domnívá se Mucha. Podle lékařky Ludmily Bezdíčková, která se podílí na školení mladých lékařů, jsou podmínky tak složité, že lékař-cizinec musí být velmi schopný a odhodlaný, aby všechny splnil.

Pro ordinaci, která přijala ukrajinské pacienty, je podle Muchy rodilý mluvčí velká pomoc. „Pomáhám většinou nabrat anamnézu, vyzpovídat pacienta. A pomoci pacientovi vyjádřit to, s čím má problém,“ vysvětlila Denisjuková. Mladí uprchlíci se podle ní už jazyk často naučili, ale ukrajinští senioři toho často nejsou schopní.

„Plánovala jsem, že už teď na jaře budu dělat ústní část aprobační zkoušky, která obvykle začíná v květnu,“ uvedla Denisjuková. Podle pravidel ale musí mít praxi ukončenou tři měsíce před začátkem ústních zkoušek. „Nechápu, proč to omezení je a musím čekat na podzimní termín. Navíc jsem tím ještě přišla o jeden termín, protože všechny zkoušky musím dokončit do 30 měsíců,“ řekla téměř bezchybnou češtinou.

Právě zkouška v češtině, kterou se začala učit v březnu 2022, je pro ni přesto největším strašákem a rozhodne i o jejím dalším setrvání v Česku. „Nejsem si stoprocentně jistá, že se mi to podaří, protože ústní zkouška je docela složitá. Nejsem si jistá, jestli ji udělám,“ uvedla. Pokusů má pět, řekla. Na začátku jí pomohl intenzivní tříměsíční jazykový kurz, kde se učila jazyk několik hodin denně.

„Vím, že dělám hodně chyb a ještě spousta práce je přede mnou,“ dodala. Pokud se jí podaří zkoušky dokončit, pravděpodobně by v Česku zůstala minimálně do konce války. „Dále uvidím,“ dodala.