Rakovina slinivky břišní představuje jedno z nejsmrtelnějších onkologických onemocnění v České republice. Ročně na ni onemocní více než dva a půl tisíce lidí, přičemž téměř 92 % pacientů této nemoci podlehne.
Pacientská organizace Hlas onkologických pacientů proto představila nový praktický průvodce nazvaný „Cesta pacienta s karcinomem slinivky břišní“. Spuštění tohoto projektu připadá na Světový den rakoviny slinivky břišní 20. listopadu a zároveň startuje dlouhodobá osvětová kampaň „Pankreas je slinivka“.
,,Cílem je informovat veřejnost o problematice tohoto onemocnění a poskytovat informace o tom, jaká vyšetření by měla být provedena při důvodném podezření,“ vysvětluje Petra Adámková, předsedkyně pacientské organizace.
Chirurgická operace představuje v současnosti jedinou léčbu, která dává nemocným naději na vyléčení. Vzhledem k rychlému vývoji karcinomu slinivky je podle odborníků klíčové, aby pacienti podstoupili zákrok co nejdříve.
Paní Soňa (72 let) ze Strakonic má s rychlou léčbou pozitivní zkušenost. Po sdělení diagnózy byla okamžitě předána do specializovaného centra v Praze. ,,Na operaci jsem se upřímně těšila. Říkala jsem si, ať už je to za mnou,“ popisuje žena, která se po úspěšné operaci v roce 2020 vrátila k aktivnímu životu.
Podobnou rychlostí prošel léčbou i Pavel z Prahy. ,,Za čtrnáct dní jsem byl na operaci. Ta rychlost byla důležitá nejen medicínsky, ale i po psychické stránce,“ říká muž, který již šest let po zákroku vykonává své původní povolání.
Profesor Martin Oliverius z pražské Chirurgické kliniky zdůrazňuje význam centralizace péče. Podle něj je nezbytné, aby byl každý pacient s potvrzenou diagnózou neprodleně odeslán do některého z Center vysoce specializované péče v hepatopankreatobiliární chirurgii.
Od ledna 2026 budou Komplexní onkologická centra zaměstnávat koordinátory dostupnosti onkologické péče, kteří pomohou pacientům orientovat se v diagnosticko-léčebném procesu. Tuto pozici prosadila právě organizace Hlas onkologických pacientů jako podmínku reakreditace center.
Nemoc nejčastěji postihuje osoby nad 60 let. Mezi rizikové faktory patří genetická predispozice, kouření, dlouhodobá cukrovka, obezita a nevhodná strava. V časném stadiu se obvykle neprojevuje žádnými příznaky.
K varovným signálům patří nechtěné hubnutí, nově vzniklá nebo zhoršující se cukrovka, bolest v nadbřišku nebo zádech, mastná stolice nebo zežloutnutí kůže. Lékaři zdůrazňují, že včasné rozpoznání a rychlý postup k léčbě zásadně zvyšují šanci na úspěch.
Zdroj: TZ Hlas onkologických pacientů