Česká republika čelí rekordnímu počtu případů lymské boreliózy. Do konce září zaznamenali lékaři 7994 nakažených, což představuje nejvyšší číslo od roku 1986, kdy Státní zdravotní ústav začal tato data systematicky sledovat. Pro srovnání, za celý loňský rok byla evidována přibližně polovina případů.
Velký podíl na šíření nákazy mají dle odborníků houbaři, kteří si často z lesních výprav přinášejí klíšťata domů. Problémem je také dlouhá aktivita těchto parazitů, často se vyskytují až do poklesu teplot pod pět stupňů Celsia. Odborníci proto varují, že podzimní čísla mohou být ještě vyšší, očekává se nárůst až o třetinu.
Současně s boreliózou se zvyšuje také počet případů klíšťové encefalitidy, kterou se nakazilo dalších téměř 600 lidí. Zatímco proti encefalitidě existuje účinná vakcína, na boreliózu dosud žádná není, ačkoliv na ní vědci intenzivně pracují.
To, že patří letošní rok mezi rekordní v nákaze boreliózou dokazují statistiky z minulých let. V minulosti byl nejvyšší zaznamenaný počet 6302 případů v roce 1995, po roce 2000 se počty ustálily mezi třemi až pěti tisíci ročně.
Příznaky boreliózy jsou charakteristické zejména tím, že po odstranění nakaženého klíštěte se obvykle objeví velká kruhová zarudlá skvrna se světlejším středem. Pokud se nemoc neléčí včas antibiotiky, může po týdnech až měsících dojít k zánětu mozkových blan, obrně lícního nervu nebo problémům s klouby a očima. V pozdějších stádiích bývají postiženy kůže a nervová soustava, což může vést k trvalým následkům.
Klíšťová encefalitida představuje ještě větší riziko, protože na ni neexistuje specifická léčba. Podle Dity Smíškové z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka se vážné komplikace jako ochrnutí končetin častěji vyskytují u seniorů, ale i mladí lidé mohou trpět dlouhodobými následky včetně častých bolestí hlavy, zhoršení paměti či poruch soustředění.
Počet očkovaných proti klíšťové encefalitidě v České republice zaostává za některými sousedními zeměmi. Zatímco v Německu je vakcinováno 67 procent populace a v Rakousku dokonce 81 procent, u nás dosahuje proočkovanost nejvyšších hodnot u dětí ve věku čtyř až šesti let s 57,6 procenta. U dospělých nad 65 let je očkováno pouze 39 procent.
Očkování mají z veřejného zdravotního pojištění hrazeno lidé starší padesáti let, ostatní si mohou nechat od zdravotní pojišťovny proplatit alespoň část nákladů.
Zdroj: ČTK