Za deset let stoupl v České republice počet hospitalizací v souvislosti s chybami v dávkování nebo nežádoucích účinků léků z 1745 na 6201 případů. Dvěstěpadesát pacientů v této souvislosti zemřelo, nárůst za stejné období je destinásobný. Mnohé incidenty se podle odborníků vůbec do evidence případů nedostanou. Lékařům by měl větší přehled o lécích pacienta poskytnout jeho lékový záznam. S jeho zavedením počítá novela zákona o léčivech, kterou ve středu schválila vláda.
Detaily o zavedení lékového záznamu pacienta zveřejnila na webu vláda. Novela zavádí takzvaný lékový záznam, tedy soupis všech léků předepsaných pacientovi, který bude dostupný lékařům a lékárníkům. Návrh ministerstva zdravotnictví byl schválen s jednou změnou týkajících se ustanovení o výjimkách sdílení dat pacienta, která by neměla být sdílena u příslušníků tajných služeb a armády.
Systém elektronického receptu už funguje a připravuje se uzákonění využití shromažďovaných údajů prostřednictvím lékového záznamu, navrhovaná úprava si tak vyžádá minimální dodatečné náklady. Státní ústav pro kontrolu léčiv vyčíslil náklad na úpravu software na 3.327.500 korun. „Lékový záznam bude pouze další funkcionalitou Centrálního úložiště elektronických receptů, s níž se počítalo již při výběrovém řízení. Cena za tento projekt je tak zahrnuta v celkové sumě za zakázku, která obsahuje i rozvoj systému. Státní ústav pro kontrolu léčiv hradí veškeré náklady spojené s elektronickou preskripcí z vlastních zdrojů,“ uvedla tisková mluvčí SÚKL Barbora Peterová. Ministerstvo zdravotnictví proto nepožaduje navýšení rozpočtu v této oblasti.
Dopady jsou předpokládány i na straně poskytovatelů zdravotních služeb, tedy předepisujících lékařů a lékárníků. Ti budou muset provést úpravy již používaných informačních systémů pro předepisování elektronických receptů a pro výdej v lékárně. Náklady pro lékaře a lékárníky se tak mohou významně lišit v závislosti na informačním systému a počtu předepisujících lékařů. „Návrh novely vznikal v pracovní skupině, jejímiž členy byly mimo jiné také ČLK a ČLnK,“ uvedla k nákladům lékařů a lékárníků mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Z připomínek ČLK k materiálu vyplývá, že i nadále trvá na zachování obou forem předepisování léčivých přípravků jako rovnocenných možností, s právem pacienta i lékaře svobodně si zvolit, zda bude recepty vystavovat v elektronické či listinné formě. „Obdobný systém možnosti volby vystavení receptu v elektronické či listinné formě je využíván například v Německu či v USA,“ uvádí komora v připomínkám k novele zákona. Pokud by nebyla zohledněna dobrovolnost eReceptu, trvá pak Česká lékařská komora na stanovení přechodného období v délce 5 let za současného trvalého vynětí lékařů starších 65 let z povinnosti vystavovat recepty v elektronické podobě.
Případné úspory hodlá ministerstvo zdravotnictví monitorovat a po dvou letech vyhodnotit na základě srovnání dostupných dat. Ministerstvo předpokládá i úspory na úhradách za léčivé přípravky, které byly pacientům předepisovány duplicitně a náklady na léčbu následků nevhodných kombinací léčivých přípravků. Ty však není možné aktuálně vyčíslit.
Data o nežádoucích příhodách v souvislosti s podáváním léků nejsou dosud systematicky sledována. Odborníci se proto domnívají, že se zaznamená jen část případů. Zejména takových, při nichž pacient skončí v nemocnici.
„Od roku 2007 do roku 2017 došlo k více než 3,5násobnému nárůstu počtu hospitalizací v souvislosti s diagnózami nežádoucích účinků při léčebném použití léků nebo biologických látek a chyb v dávkování,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví v dokumentu k novele zákona. Jejich počet vzrostl z 1745 na 6021. Případy, které skončily smrtí pacienta, byť z růstných příčin, přibyly desetkrát.
Aktuálně má lékař přehled pouze o těch lécích, které pacientovi sám předepsal. Lékárník zase může zkontrolovat jen přípravky na předložených receptech. „Centrální úložiště díky elektronickým receptům obsahuje údaje o farmakoterapii jednotlivých pacientů, jejichž využití lékaři a farmaceuty při poskytování zdravotních služeb by mohlo významně zvýšit bezpečnost poskytované péče, a bylo by tak přínosem pro lékaře, pacienta i systém veřejného zdravotního pojištění,“ píše se v dokumentu.
Pomoci má lékový záznam, tedy lékařům a lékárníkům přístupný seznam všech léků. Uvidí ho po předepsání receptu s lékem nebo po zadání čísla pacientova občanského průkazu. Umožní to nová funkce elektronického receptu, která by měla fungovat od příštího roku.
Speciální přístup budou mít záchranáři, lékárníkům se otevře jen na omezený čas, nebo také při zadání čísla občanského průkazu. Přístup ke svým záznamům bude moci pacient všem nebo vybraným lékařům či lékárníkům zakázat.
Lékový záznam si už nyní může na webu nebo v mobilní aplikaci zobrazit každý pacient. Přihlášení je možné na základě jména a hesla, které si může vyzvednout na kontaktních místech CzechPoint, nebo díky elektronickému občanskému průkazu, připojenému přes čtečku k počítači nebo mobilnímu zařízení.
Lékový záznam je součástí elektronického receptu. Od ledna 2019 bude možné papírový recept vypsat jen ve výjimečných případech jako je výpadek elektřiny, internetu nebo centrálního úložiště elektronických receptů spravovaného SÚKL. Ministerstvo počítá, že elektronicky evidováno tak bude zhruba 98 procent receptů. V současné době je to asi 85 procent.
| Diagnóza | Rok 2007 – hospitalizace | Rok 2007 – úmrtí | Rok 2017 – hospitalizace | Rok 2017 – úmrtí |
| otrava léčivy a biologickými látkami | 6137 | 78 | 6399 | 188 |
| nežádoucí účinky při použití léčiv a chyby v dávkování | 1745 | 25 | 6201 | 252 |
| náhodná otrava léčivy | 1802 | 16 | 1592 | 17 |
| úmyslné sebeotrávení léčivy | 3191 | 32 | 2653 | 27 |
zdroj: vlada.cz, ČTK