Sebevražd loni v Česku výrazně nepřibylo. Vyplývá to z předběžných dat odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který k problematice sebevražd poprvé zpracoval souhrnnou zprávu. ČTK o tom dnes informoval mluvčí NUDZ Jan Červenka. Předloni bylo sebevražd 1302, průměrně 3,5 případu na den. Výrazně častěji si dlouhodobě berou život muži než ženy, nejpoužívanější metodou sebevraždy je oběšení.
Míra sebevražednosti od roku 2019 mírně vzrostla. Velká část lidí hospitalizovaných pro záměrné sebepoškození nemá do 30 dní od ukončení hospitalizace ambulantní kontrolu u psychiatra, což naznačuje nedostatečnou návaznost služeb. Přitom právě návaznost péče může být klíčovým faktorem snižujícím pravděpodobnost sebevraždy, uvedl ústav.
V roce 2022 byla v Česku míra sebevražednosti 12 případů na 100.000 obyvatel. Mnohem častěji dobrovolný odchod ze života volí muži – na 100.000 mužů připadalo 19,4 sebevražd, zatímco u žen 4,9 případu na 100.000 žen. Na jednu sebevraždu žen připadají téměř čtyři sebevraždy mužů, uvedli odborníci.
„Sebevraždy představují 1,08 procenta ze všech smrtí (u mužů 1,68 procenta a u žen 0,46 procenta),“ uvedl výzkumník NUDZ Nicolas Say. Předběžná data za rok 2023 naznačují, že situace se stabilizovala a data o počtu sebevražd nevykazují oproti roku 2022 významný nárůst, dodala psycholožka Roksana Táborská.
V Česku je dlouhodobě nejčastější metodou sebevraždy oběšení, které zaujímá dominantní pozici nehledě na pohlaví nebo věk, uvádí zpráva. Nejinak tomu bylo v roce 2022, kdy z celkového počtu 1302 sebevrahů zvolila oběšení bezmála polovina z nich, konkrétně 645, a to 551 mužů a 94 žen. S výrazným odstupem bylo druhým nejčastějším způsobem zastřelení s celkovým počtem 194 případů, z toho 192 mužů a dvě ženy. Následují skok z výšky se 161 případy (99 mužů a 62 žen), a otrávení, které zvolilo 126 sebevrahů (60 mužů a 66 žen). Pátým nejčastějším způsobem dobrovolného odchodu ze života je skok nebo lehnutí před pohybující se předmět, například vlak, který předloni zvolilo 88 lidí, z toho 56 mužů a 32 žen.
Výskyt sebevražedného jednání není v populaci rozložen rovnoměrně. Ve věkové skupině 15 až 29 let je sebevražda příčinou každého čtvrtého úmrtí. Dlouhodobě je nicméně míra sebevražednosti, tedy v přepočtu na 100.000 obyvatel, nejvyšší u seniorů, konkrétně u mužů nad 70 let a u žen starších 80 let.
Zhruba polovina sebevražd se odehraje doma, asi ve čtvrtině případů je to na ulici nebo jiném veřejném místě.
Ve srovnání krajů měl nejvyšší míru sebevražednosti v roce 2022 Liberecký kraj, v němž připadlo bezmála 16 sebevražd na 100.000 obyvatel. Naopak nejnižší míra sebevražednosti byla předloni v Olomouckém kraji s 8,73 případu na 100 000 obyvatel. V Evropě je česká míra sebevražednosti mírně nad průměrem, z 33 sledovaných evropských zemí je 15. nejvyšší.
Zprávu chce ústav podle Alexandra Kasala z NUDZ vydávat každoročně. Dokument popisuje rozsah sebevražednosti například podle pohlaví, věku, místa úmrtí a dalších hledisek, obsahuje i data zaměřená na lidi s duševním onemocněním. Ve druhé části představuje vybrané analýzy publikované v daném roce a přehled aktivit důležitých aktérů v ČR v prevenci sebevražednosti.
Odborníci mimo jiné zdůrazňují potřebu návaznosti psychiatrické péče, která může být klíčovým faktorem snižujícím pravděpodobnost sebevraždy. V dokumentu mimo jiné uvedli, že stoupá počet sebevražd u mužů bezprostředně v den propuštění z psychiatrické hospitalizace, u žen pak od dvou do 61 dnů. „Míra sebevražednosti po psychiatrické hospitalizaci je relativně alarmující,“ uvádí zpráva.
Dokument vznikl ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a Ústavem zdravotnických informací, je dostupný na webových stránkách sebevrazdy.cz. Zprávu budou odborníci vydávat vždy na konci kalendářního roku. Nynější vydání zahrnuje data Českého statistického úřadu o úmrtnosti za rok 2022 a analýzy dalších datových zdrojů i za rok 2023. Aktualizovaná verze zahrnující údaje za minulý rok má být hotová na konci letošního roku.
Počet sebevražd v ČR za posledních deset let:
| Rok | Muži | Ženy | Celkem |
| 2013 | 1294 | 283 | 1577 |
| 2014 | 1196 | 293 | 1489 |
| 2015 | 1133 | 254 | 1387 |
| 2016 | 1060 | 258 | 1318 |
| 2017 | 1108 | 289 | 1397 |
| 2018 | 1102 | 250 | 1352 |
| 2019 | 949 | 242 | 1191 |
| 2020 | 1009 | 215 | 1244 |
| 2021 | 966 | 255 | 1221 |
| 2022 | 1031 | 271 | 1302 |
Zdroj: Český statistický úřad