Aktuální informace ze zdravotnictví a sociální péče

Self-care chaos: Češi kombinují doplňky stravy bez kontextu. Více neznamená lépe, varují lékárníci

Doplňky stravy
Kombinace doplňků stravy bez odborné konzultace může vést k duplicitám i snížení účinku
Zdroj: Pexels.com

Češi stále častěji sahají po doplňcích stravy s jasným cílem – chtějí lépe spát, posílit imunitu nebo podpořit růst vlasů. Podle zkušeností lékárníků ale při výběru často chybí zásadní prvek: širší kontext. Výsledkem je takzvaný „self-care chaos“, kdy lidé kombinují přípravky, které se překrývají, vzájemně si snižují účinek nebo mohou být dokonce rizikové. Odborníci proto upozorňují, že více doplňků neznamená automaticky lepší efekt – naopak může dojít k nižší účinnosti i nežádoucím dopadům na zdraví.

„V praxi se čím dál častěji setkáváme se situací, kdy se pacient snaží řešit své potíže izolovaně – přijde s konkrétním přípravkem vybraným na základě reklamy nebo doporučení z internetu, ale neřeší širší souvislosti zdravotního stavu či užívané medikace. Vzniká tak něco, čemu říkáme symptomatické kutilství,“ vysvětluje Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz. Podle ní může vytržení léčby z kontextu vést k interakcím, maskování závažnějších potíží i neefektivnímu užívání doplňků, které jsou často mylně považovány za zcela neškodné.

Skryté duplicity: stejné látky v různých přípravcích

Jedním z nejčastějších problémů je duplicitní složení doplňků stravy. Zákazníci kombinují multivitaminy s dalšími specializovanými přípravky, aniž by kontrolovali jejich obsah. Typickým výsledkem je nadbytečný příjem vitaminu A, zinku nebo vitaminu C.

Například u kolagenových kúr lidé často přidávají samostatný vitamin C v domnění, že podpoří imunitu, přestože jej už produkt obsahuje ve vysoké dávce. Důsledkem může být zbytečná zátěž organismu a v některých případech i zvýšené riziko tvorby močových kamenů.

Podobná situace nastává u hořčíku, který bývá součástí multivitaminů i přípravků proti stresu. Nadbytek však tělo nevyužije a může reagovat zažívacími obtížemi, nejčastěji průjmem. Duplicitní složení se objevuje také u doplňků na klouby, kdy lidé užívají více produktů s odlišným názvem, ale identickým obsahem, například chondroitinu a glukosaminu. Efekt přitom neroste – zvyšuje se pouze zátěž pro organismus i peněženku.

Kombinace, které snižují účinek

Vedle duplicit existují i kombinace, které si vzájemně snižují účinnost. Z pohledu fyziologie organismu jde o častý, ale málo známý problém.

Například vápník a hořčík užívané současně soupeří o vstřebávání, takže tělo využije jen část obou látek. Železo zapité kávou nebo kombinované se zinkem či vápníkem se vstřebá minimálně. Vláknina, například psyllium, může na sebe navázat jiné látky a odvést je z těla dříve, než se stihnou vstřebat.

Podobně vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E a K) užívané nalačno bez tuku projdou trávicím traktem prakticky bez využití. V praxi tak lidé často investují do kvalitních doplňků, jejichž efekt sami výrazně snižují.

Skryté interakce s léky

Odborníci upozorňují i na reálná zdravotní rizika spojená s kombinací doplňků a léků na předpis. Největší problém představují takzvané skryté interakce.

Například třezalka tečkovaná může snížit účinnost hormonální antikoncepce nebo některých kardiologických léků. Rizikové mohou být také doplňky ovlivňující srážlivost krve – například omega-3 mastné kyseliny, ginkgo biloba či česnekové extrakty – zejména před operací nebo v kombinaci s antikoagulační léčbou.

Právě odhalení těchto interakcí patří mezi časté důvody, proč se lidé obracejí na lékárníky s žádostí o konzultaci.

Roste význam odborného poradenství

Fenomén „self-care chaosu“ postupně mění i roli lékáren. Zákazníci sice přicházejí s konkrétními produkty, ale často potřebují poradit, jak doplňky správně kombinovat a jak je zasadit do kontextu zdravotního stavu a užívané medikace.

Součástí moderního lékárenského poradenství se proto stávají konzultace zaměřené na smysluplné kombinace doplňků i takzvaný lékový audit, při kterém odborník posuzuje všechny užívané přípravky ve vzájemných souvislostech. Cílem je odhalit rizikové kombinace, duplicity nebo nevhodné dávkování a pomoci pacientům vybírat doplňky racionálně, nikoli pouze podle aktuálních trendů.

„Největším rizikem je falešný pocit bezpečí. Lidé mají dojem, že když jde o doplňky stravy, nemůže se nic stát. Ve skutečnosti ale mohou při nesprávné kombinaci ovlivnit účinnost léčby, zatížit organismus nebo oddálit odhalení skutečného problému,“ uzavírá Pavla Horáková.

Zdroj: TZ Lékárna.cz

Aktuální číslo
Objednat »