Příběh Adámka (10) hospitalizovaného v Pardubické nemocnici zasáhl celý národ. Diváci měli prostřednictvím dokumentu Infiltrace na ČT možnost zhlédnout díl Obchod se svědomím, který popisoval i Adámkův příběh. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula však o dokumentu svědčícím o neprofesionálním přístupu zdravotníků hovoří jako o tendenčním bulváru. Ministerstvo téměř rok nedělalo vůbec nic. Pardubická nemocnice pak hledá chybu u matky dítěte, avšak odpovědnosti se nezříká.
Svědomí, bezmoc pacientů a jejich rodin a selhání lékařů a zdravotníků bylo stěžejním motivem dílu, který odvysílala Česká televize. Adámkův příběh probírala veškerá média loni na podzim. Jeho zoufalý stav zaviněný zmateným přístupem zdravotníků Pardubické nemocnice oživil nyní dokumentární film Infiltrace. Ačkoliv je Česká televize kritizována za bulvarizaci příběhu, díky zveřejnění celého záznamu z nemocniční kamery a navazujících záznamů hovorů linky záchranné služby, ukázala selhání personálu v této nemocnici naplno. Diváci tak byli svědky posledních desítek minut zachycujících tehdy ještě zdravého devítiletého Adámka, který pár dnů před tím podstoupil odstranění krčních mandlí, tedy operaci, kterých se v Česku dělá tisíce.
Laciná gesta a prázdné ministerské fráze
„Připravujeme nyní podněty na Českou lékařskou komoru a na krajský úřad. Moji kolegové se také spojí s rodinou a prověří, zdali jim je poskytována veškerá pomoc jak zdravotní, tak sociální, na kterou mají nárok,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. To je ministrova bezprostřední reakce po odvysílání pořadu, ve kterém sám vystupoval. Připomeňme, že média informovala o příběhu více než před 8 měsíci, ministr a jeho úředníci tedy o problému ví minimálně stejnou dobu.
Případ Adámka také ukazuje v plné nahotě bezzubost systému zdravotní péče při nápravě případů, kdy dojde k fatálnímu selhání jednotlivců. „Ačkoliv se může zdát, že ministr má pravomoc vyřešit jakýkoliv problém v českých nemocnicích, bohužel tomu tak není. Krajské nemocnice jsou řízeny krajem a ministerstvo nemá kompetence do jejich řízení reálně zasahovat,“ uvedl ministr. Možnost sestavení ministerské komise zůstala Vojtěchu Adamovi, který je ministrem teprve druhým rokem, zcela utajena, stejně jako jiná řešení situace.
„Jejich případ budu nadále podrobně sledovat, a pokud by se ukázalo pochybení nemocnice, budu požadovat vyvození odpovědnosti, nápravné kroky a především odškodnění rodiny v náležité výši,“ dodal ministr po osmi měsících nicnedělání a konstatování, že vlastně nic dělat nemůže.
Po osmi měsících se také rozhoupal Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD), který pode ČTK navrhne na červnovém zastupitelstvu usnesení, aby nemocnice do srpna předložila detailní popis případu a navrhla opatření, aby se neopakoval. Rovněž doporučil vedení nemocnice, aby postavila náměstka léčebně-preventivní péče Romana Michálka mimo službu.
Prymula a nemocnice Adamkův příběh zpochybňují
„Reportáž byla tendenční, působilo to na mě až bulvárně,“ zhodnotil to pro DVTV náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Zdravotní sestra podle něj byla nepoužitelná a lehce selhala i lékařka. Prymula ale nevidí problém v systému, nýbrž v jednotlivcích. A dokonce i v matce malého Adama. „To dítě mělo zůstat na oddělení, poskytovat péči někde na chodbě je zásadně špatně,“ říká.
Stejně bizarní rétorika zaznívá i v prohlášení Nemocnic Pardubického kraje. „Pardubická nemocnice nesouhlasí s bulvarizující interpretací událostí z května roku 2017, kterou v rámci pořadu Infiltrace – Obchod se svědomím odvysílala 3. června Česká televize,“ uvádí nemocnice.
„V souvislosti s tím také nemám informace, že by kdokoli z personálu naší nemocnice dal mamince nezletilého chlapce pokyn k přesunu právě na ambulanci ORL,“ říká ředitelka Pardubické nemocnice Štěpánka Fraňková.
Jak to začalo
Adam šel loni v květnu do Pardubické nemocnice na běžnou operaci mandlí, čtvrtý den však začal krvácet z rány a než se k němu dostal lékař, upadl do bezvědomí a kvůli těžkému poškození mozku upadl do vigilního kómatu.
Vigilní kóma je stav, kdy se člověk sice hýbe a otevírá oči, avšak stále je v bezvědomí. „My ani nevíme, jestli nás vidí, jestli vnímá, že jsem to já a co mu říkám,“ říká Adamova matka Ilona Cigáňová. Loni v květnu odešla se synem na běžnou operaci, kterou ročně podstoupí tisíce dětí i dospělých. S Adamem byla v nemocnici jako doprovod a byla u něj ve chvíli, kdy začal, čtyři dny po operaci, silně krvácet z operační rány.
Sestru sloužící noční službu na dětském oddělení požádala, aby zavolala ARO. „Její žádost byla zamítnuta s tím, že snad nebude tak zle,“ říká Adamův otec Jan Vyčítal, který byl v té době doma s mladším synem.
Podle otce měla dětská lékařka rozhodnout o přepravě krvácejícího hocha na ambulanci ORL, kam se s ním matka musela vydat pěšky přes celou budovu nemocnice, i po schodech. „Chvíli šel sám, chvíli ho partnerka nesla. Sestra nechtěla jet výtahem, protože se bála, aby v něm neuvázli,“ kroutí hlavou Vyčítal. Když došli k ambulanci ORL, zjistili, že je uzavřená. Byla totiž jedna ráno a sestry na dětském oddělení neměly kontakt na službu konajícího lékaře ORL.
To, co se stalo pak, považuje Jan Vyčítal za největší selhání zdravotnic – vyděšenou matku se stále silně krvácejícím synem nechaly na chodbě samotnou a odešly. „Doprovázející dětská lékařka po zjištění, že je ORL ambulance zamčená, od krvácejícího dítěte v klidu odešla s rukou v kapse, aniž by mu poskytla jakoukoliv pomoc, což zachytila i bezpečnostní kamera,“ ukazuje záběr z kamery. Na tom druhém je Ilona Cigáňová s krvácejícím synem a vedle ní panikařící sestra, která si zděšením zakrývá ústa rukou.
Z prodělaného stresu matka chlapce na chvíli zkolabovala na lavici. Když přišla k sobě, odešla i panikařící zdravotní sestra. „Krvácející syn a moje zoufalá partnerka tak zůstali před zamčenou ambulancí sami,“ kroutí hlavou otec chlapce.
Lékař se k chlapci dostal až po 13 minutách. „Nedovedete si představit, jak dlouhých mi těch 13 minut připadalo. Jako celá věčnost,“ popisuje Cigáňová, která sama pracovala jako zdravotní sestra v té samé nemocnici. Kvůli synovi musela v práci skončit, protože Adam potřebuje nepřetržitou péči. Ještě před příchodem lékaře však Adam upadl do bezvědomí a jeho resuscitace trvala 40 minut. Hned poté ho záchranná služba přepravila do Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Odtamtud po stabilizaci, avšak s trvale poškozeným mozkem a ve vigilním kómatu, Adam putoval do několika rehabilitačních zařízení a domů se dostal až těsně před loňskými Vánoci. V jeho dětském pokoji mu rodiče nechali pracovní stůl tak, jak ho před operací opustil. Včetně kalendáře z loňského roku, do nějž si tehdy osmiletý kluk poznamenal školní výlet, na který se těšil.
Rodiče na nemocnici podali žaloby a dali případ k prošetření policii, neboť jsou přesvědčeni, že zdravotnický personál vážně pochybil. Od pardubické nemocnice se prý nedočkali ani omluvy, ani odškodného.
Pro syna přitom rodiče museli za desítky tisíc korun koupit řadu pomůcek – polohovací postel, speciální vozíky či schodolez, díky němuž mohou syna dostat dolů ze třetího patra domu bez výtahu, kde bydlí. Další tisíce korun stojí zdravotnický materiál, neboť Adamovi musí s dýcháním pomáhat tracheostomie a jídlo mu rodiče podávají hadičkou.
Rodina by chtěla odškodné použít i na pořízení nového bydlení. Sice mají vlastní byt, ale dostat těžký vozík s chlapcem ze třetího patra a pak zpět je velmi náročné. „Nemohu s ním jít sama na procházku, protože těžký schodolez jednoduše nezvládnu. Musím čekat na partnera, až přijde z práce a vozík s Adámkem sveze dolů on,“ říká Cigáňová. I proto rodiče zřídili sbírku, jejíž detaily jsou k nalezení na www.proadamka.cz.
„Ne všichni chtějí přiznat chybu, nabídka na odškodnění ale padla, nemůžete se nicméně domluvit mimosoudně do doby, než to schválí pojišťovna,“ tvrdí Prymula.
Stanovisko NPK k odvysílanému pořadu Infiltrace – Obchod se svědomím
Pardubická nemocnice nesouhlasí s bulvarizující interpretací událostí z května roku 2017, kterou v rámci pořadu Infiltrace – Obchod se svědomím odvysílala 3. června Česká televize. Považujeme za nestandardní, aby veřejnoprávní médium uveřejnilo jednostrannou interpretaci případu týkajícího se nezletilého dítěte, který je v tuto chvíli v šetření Policie ČR a zároveň předmětem občanskoprávního sporu. Tvůrci pořadu se nepokusili získat stanovisko druhé strany a v pořadu přímo uvádějí, že je takové stanovisko ani nezajímá. Ke spolupráci jako odborného konzultanta navíc využili právního zástupce rodiny Mária Švehelku, který je na výsledku kauzy hmotně zainteresován. Uvedený konflikt zájmů považujeme za neetický a nepřijatelný.
„Tragická situace rodiny nezletilého chlapce mě osobně velmi mrzí a hluboce se mě jako ředitelky a matky dotýká. Maminka chlapce byla má dlouholetá kolegyně a osobně jsem jí nabízela pomoc. Mrzí mě, že se nám doposud nepodařilo najít společnou řeč, nicméně není pravda, že bychom s rodinou nekomunikovali ani že bychom k nim přistupovali arogantně. Do oficiálního kontaktu s rodinou nemocnice vstoupila hned druhý den po události a nabízela nejen součinnost, ale také konkrétní podporu a pomoc. Pro zdrženlivost v mediální komunikaci jsme se rozhodli z několika důvodů: jde o tragický případ nezletilého chlapce, nemocnice je vázána ze zákona povinnou mlčenlivostí a navíc v celé věci běží jak šetření orgánů činných v trestním řízení, tak je veden občanskoprávní spor,“ říká ředitelka Pardubické nemocnice Štěpánka Fraňková.
„Ráda bych se zároveň ohradila vůči bulvárním informacím, jež zazněly v pořadu Infiltrace, který Česká televize odvysílala 3. června 2019. V rámci péče poskytované v Pardubické nemocnici naši lékaři ročně provedou na 280 operací krčních a nosních mandlí. V případě, že se objeví komplikace související s tímto typem výkonu, neřeší se prezentovaným způsobem na ambulanci ORL. V souvislosti s tím také nemám informace, že by kdokoli z personálu naší nemocnice dal mamince nezletilého chlapce pokyn k přesunu právě na ambulanci ORL,“ doplnila ředitelka.
„Uvědomujeme si, jak složitou a mimořádnou situací musí rodina procházet, proto jsme v březnu iniciovali oficiální jednání mezi nemocnicí, rodinou a pojišťovnou, kde se rodině navrhla možnost zřízení nelimitovaného otevřeného účtu ke krytí veškerých nákladů spojených s péčí o chlapce, a zároveň odškodnění ve výši odpovídající závažnosti celé situace a horní hranici poskytované v analogických případech. Do dnešního dne čekáme na reakci k předloženým návrhům, a to jak ze strany rodiny, tak jejího právního zástupce Mária Švehelky,“ sdělila dále Štěpánka Fraňková.