Na vytápění jde největší spotřeba energií a heslem dneška jsou úspory. Své byty proto vytápíme méně, než bývalo dříve obvyklé. Jaká je únosná teplota, abyste neonemocněli?
O Češích je známo, že své byty vytápějí na mnohem vyšší teplotu, než je obvyklé v jiných státech. Mnozí z nás jsou zvyklí doma chodit jen v tom nejlehčím oblečení, hovoří se o „trenýrkové teplotě“, která je až kolem 25 stupňů Celsia. Ačkoliv to může být pro někoho příjemné, není to pro lidský organizmus vhodné. Průměrná teplota vytápěného domova v Evropě je 22 stupňů, na západ od nás se topí tradičně méně – často se můžeme setkat s tím, že v domácnostech mají jen jednoduchá okna a nemají radiátory zdaleka všude. Dělají ale dobře. Kvůli přetopenému domovu totiž organismus zchoulostiví, hůře se adaptuje na chlad venku a snáze onemocní. Dále se v takovém bytě vysušuje vzduch a hůře dýchá. Na vysokou teplotu jsme zvyklí vytápět všechny místnosti, i ty, ve kterých se aktuálně nepohybujeme. To není správné, kromě toho, že takto zbytečně týráme svou peněženku, vysoká teplota například v místnosti, kde spíme, ovlivňuje kvalitu spánku. Jako adekvátní teplota tam, kde přebýváme během dne, se považuje 19 – 21 stupňů, ložnici můžeme vytápět ještě na méně.
Mrtvice z chladu
Udává se, že pokud snížíte teplotu vytápění v místnosti o jeden stupeň, snížíte spotřebu energie o šest procent. Díky tomu můžete opravdu výrazně ušetřit. Na druhou stranu nižší teploty mohou působit pocit nepohody a přispívat ke vzniku onemocnění. Nejnižší snesitelná teplota je velmi individuálně, někdo se může cítit příjemně i při 16 – 17 stupni, rozhodně bychom ale neměli nechat klesnout teplotu ještě níže. Dlouhodobý pobyt ve špatně vytopeném prostoru způsobí zhoršení krevního oběhu, neboť v chladu se krev zahušťuje, což může vést dokonce až k mrtvici.
Hrozí plísně
Studený byt může působit nejenom nachlazení, ale mohou způsobovat také výskyt plísní. Žít v bytě s plísní je extrémně nezdravé. Plísně vypouštějí do ovzduší spóry, které mohou výrazně zhoršovat, nebo způsobovat respirační onemocnění, například astma. Kontaktem s kůží pak mohou vznikat ekzémy a alergie, kterých se lze zbavit velmi těžko. Stejně tak je těžké odstranit plísně. Přípravky proti nim, které pouze nastříkáte na zeď, fungují pouze krátkodobě, protože neřeší příčinu vzniku plísní. Proti plísním lze bojovat pouze stavebními úpravami a dostatečným větráním.
Jak šetřit?
Byt bychom určitě neměli přetápět, ale na druhou stranu bychom neměli přebývat dlouho v chladu. Bohužel jen v Evropě je odhadem ohroženo 50 – 160 milionu lidí energetickou chudobou. U nás je to 15 – 20 procent domácností. V případě, že někdo nemá na energie dostatečné příjmy, lze zažádat o příspěvek na bydlení, či o dávky v hmotné nouzi. Dále je možné vybrat si takového dodavatele energií, se kterým lze ušetřit. Díky srovnání cen elektřiny lze najít i takového dodavatele, který nabízí ceny elektřiny nižší než je vládní strop.