Simulační centrum v Brně slaví rok provozu. Trénují v něm budoucí lékaři i zdravotníci z praxe

Simulační centrum Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Foto: MUNI

Běžné postupy i krizové situace trénují budoucí lékaři v Simulačním centru Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (SIMU). Trenažéry jim umožňují vyzkoušet si odběr krve, zašití rány, intubaci pacienta, porod nebo správný postup při hromadném neštěstí a výpadku proudu na operačním sále.

Pětipatrová budova v bohunickém kampusu je v provozu od září loňského roku. Svou rozlohou přes 8000 metrů čtverečních a více než tisícovkou simulátorů je největším zařízením svého druhu v Česku, informovala univerzita.

Stavba SIMU trvala dva roky a včetně vybavení stála téměř miliardu korun. Výuka, kterou od aktuálního semestru zaštítil nově vzniklý Ústav simulační medicíny, má připravit studenty na budoucí kontakt s pacienty.

„Navíc si mohou vyzkoušet řešení různých typů diagnóz a situací, ke kterým by se v praxi běžně nedostali. Význam SIMU a simulační medicíny v uplynulém semestru ještě více umocnila pandemie koronaviru, která omezila kapacity nemocnic,“ uvedl děkan Martin Repko.

Výuku v SIMU si v minulém akademickém roce vyzkoušelo přes 2000 studentů všeobecného a zubního lékařství. „V posledním roce se navíc ukázalo, že zájem o kurzy je velký i ze strany profesionálních lékařů a zdravotníků, kteří si chtějí natrénovat různé typy situací bez toho, aniž by riskovali zdraví pacienta. Každá simulace má přesně daný scénář a vždy je přítomen odborný lektor, který s účastníky rozebere celou situaci s pomocí video záznamu,“ uvedl přednosta nového ústavu Petr Štourač.

Pětipatrové centrum napodobuje prostředí reálné nemocnice. V přízemí je urgentní příjem s výpočetní tomografií a plně vybaveným vozem zdravotnické záchranné služby. Nemocniční patro disponuje operačními sály, jednotkami intenzivní péče i místnostmi pro výuku virtuálních 3D simulací. Na střeše je heliport. Figuríny imitují pacienty různého věku, novorozence i těhotné ženy. Simulátory umí reagovat na zdravotnické úkony, například na podání léků, podobně jako živý člověk. Dokážou navíc napodobit fyziologické funkce, potit se, modrat při dušení a dokonce mluvit.

ČTK, vlb