Je to zhoubný nádor kůže? S takovou otázkou se obraceli pacienti na dermatology v rámci preventivní akce Stan proti melanomu. Různé projevy na pokožce mohli od 6. do 14. května bezplatně konzultovat s odborníky v Praze, Brně a Ostravě. Nejméně 145 z nich si tuto šokující zprávu skutečně vyslechlo. Většině se však ulevilo. „Jde o nezhoubný nádor, který působí jen kosmetický problém,“ uklidnili lékaři 2581 lidí v Praze. Byl mezi nimi i redaktor časopisu Ze zdravotnictví.
REPORTÁŽ – Před stanem na Václavském náměstí se hromadí fronta. Se staženým hrdlem i žaludkem vcházím do „polní nemocnice“, kde si v provizorní čekárně nejprve sednu spolu s dalšími lidmi, abych vyplnil dotazník o svém zdravotním stavu a o projevech na kůži, které mě sem přivedly. Už asi pět let se odvažuji jít za kožním lékařem. Mám strach, přiznávám to. Protože myslím jako většina: co kdyby mi něco našli. Už není čas utéct, milá hosteska nás po skupině posílá k lékařům z týmu Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Celkem je jich tu v osmi ordinacích devět, včetně přednosty, profesora Petra Arenbergera, který odborně konzultuje složitější případy.
Rakovina kůže je onemocnění, které postihuje nejprve kůži a v některých případech může prorůstat do hlouběji uložených partií těla nebo zakládat dceřiná ložiska v jiných orgánech. Některé z těchto nádorů mohou působit destruktivně pouze v místě svého vzniku a poškozovat tak nejen kůži, ale i okolní sliznice, svalovinu, kosti, chrupavky nebo okolní orgány jako je oko, jiné ohrožují na životě metastazováním.
Kožní rakovina je způsobována UV zářením, a to u pacientů, kteří jsou vůči UV záření citlivější. Jsou to pacienti se světlejším typem pleti, kteří se snadno spálí. Rizikoví jsou pacienti, kteří mají mnohačetná mateřská znaménka. A pak jsou to pacienti, kteří se v dětství spálili nebo kteří jezdí do jižních zemí či pravidelně lyžují na horách, kde mají vystavený obličej nebo hřbety rukou UV záření. Čili všichni tihle by měli dělat různá opatření, aby UV záření dostali co nejméně. A také by měli pravidelně chodit na prohlídky. U rizikových pacientů lékaři doporučují alespoň 1x ročně.
Na původně zdravé kůži se začne tvořit odlišně barevná skvrna, která se zvolna zvětšuje a postupně přibývá na tloušťce. Jindy se barevně a tvarově mění klidné mateřské znaménko. Nemusí vždy jít o maligní melanom, ale vždycky je třeba, aby projev vyšetřil kožní lékař (dermatovenerolog). Proč je to tak důležité? Jedná-li se o maligní melanom, tedy zhoubný nádor na kůži, je nezbytně nutné, aby se projev co nejdříve odstranil. Maligní melanom totiž podobně jako jiné zhoubné nádory může pacienta ohrožovat na životě vznikem vzdálených dceřiných ložisek. Čím déle je nádor umístěn v kůži, tím má více času k tomu, aby dceřiná ložiska založil. Tomu je třeba předejít jeho včasným odstraněním.
Lidé by se měli vyvarovat přímému slunečnímu záření mezi 11. a 15. hodinou. Měli by nosit sluneční brýle a před sluncem se krýt oděvem. Dnes existuje již speciální plážové oblečení z velmi tenkých tkanin, které jsou designovány tak, aby chránily proti UV záření. Podle lékařů je to alternativa hlavně pro děti, které se nerady natírají opalovacím krémem. Jakákoli část těla vystavená slunci by měla být opalovacím krémem chráněna.
Proklepl mě dermatolog
„Když pacient dorazí do ordinace, zjistí, že nejdéle trvá svléknutí. Protože potom my se podíváme na jednotlivé projevy a to už jde rychle,“ vítá mě v závěsy oddělené komůrce 3 x 3 metry pod velkým stanem. V ruce pan profesor třímá dermatoskop (zvláštně osvětlenou lupu, která zvětšuje až 50x a přenáší projev z kůže pacienta do počítače, kde chytrá technologie vše zobrazí a analyzuje – pozn. red.)
Pendlující fibrom
„Tady vidím pendlující fibrom, což je jenom vazivový výrůstek, který je benigní, tedy nezhoubný. Přesto bych těch několik, které máte na krku, doporučoval výhledově z kosmetických důvodů odstranit. Nejde o žádnou velkou operaci,“ říká mi k výrůstku, co mám na krku a občas bolí, když o něj zavadím řetízkem.
Drobný hemangiom
„Podíváme se ještě na znaménka. Vy jich naštěstí nemáte moc. A to, co jsem zatím teďka prohlédl, tak jsou naprosto klidná znaménka. Ty červené skvrnky se vám udělaly někdy nedávno. To jsou v podstatě rozšířené cévky. My tomu říkáme drobný hemangiom a dá se odstranit buďto laserem, nebo elektrickou jehličkou,“ informuje mě doktor Arenberger.
Intradermální névus
Jako poslední mi lékař zkontroluje záda: „Tady máte jen jeden intradermální névus, což je záležitost, která tam buď může zůstat, anebo se dá zase odstranit čistě z kosmetických důvodů,“ radí mi dermatolog. Ptám se ho. Občas o to zavadím, roztrhnu. Nevadí to? „Tohle je naprosto klidná záležitost, takže se nemusíte bát, i kdyby se to poranilo. Závěr je, jste zdravý člověk,“ odpovídá mi česká kapacita v dermatovenerologii.
Zdravý člověk
Verdikt profesora Arenbergera mě pochopitelně uklidnil a potěšil. Poté, co jsem se oblékl, mě bere do ordinace číslo 1. Tady sedí u počítače jeho manželka, docentka Monika Arenbergerová. Z ostatních ordinací přijímá komplikovanější pacienty, u kterých nejde pouze jen o kosmetické vady na kůži.
Z důvodu ochrany osobních údajů u následujících případů, jejichž vyšetření jsem byl přítomen, budu popisovat pouze problém, s jakým za dermatology přišli. Věk je orientační.
Co preventivní prohlídka taky odhalila
Znaménko na chodidle, žena 47 let
Prof. Petr Arenberger: „Tady máme mateřské znaménko na noze. Nejdřív to uděláme na digitálním dermatoskopu. Trik na chodidlech je v tom, jestli jsou pigmentace ve vrcholech jednotlivých papilárních lišt, anebo jestli jsou na té spodině. A to nám pomáhá v diagnostice. Když se podíváme tady na počítači dole na analýzu, tak černá čára nám ukazuje, že je to půl na půl. Takže stejně to musí posoudit kožní lékař.“
Doc. Monika Arenbergerová: „Je nové to znaménko?“
Pacientka 47 let: „Mám ho delší dobu. Ono bylo světlejší. Před týdnem jsem si všimla, že tmavne a zvětšuje se.“
Doc. Monika Arenbergerová: „Tady se zdá, že je pigmentace pravidelná, takže já tady doporučím jen sledovat. Už i z toho důvodu, že vyřezávat tohle znaménko na chodidle, by vedlo k jizvě, která tam může docela zlobit. Já doporučím kontrolu za rok. To mi úplně stačí. Stačí vám to takhle? Za rok bychom se tu viděli a srovnali, jestli je v tom nějaký posun, ale zatím se pigment drží v drážkách, kde má být.
Bazaliom na hlavě, žena 61 let
Pacientka: „Já mám tady v hlavě něco.“
Doc. Monika Arenbergerová: „Aha. Hm. Bazaliom. To si všimnul kadeřník?“
Pacientka: „Ne, já už to mám delší dobu.“
Doc. Monika Arenbergerová: „Tak jo, tak to vyfotíme. Vypadá to jako kožní nádorek. Chce to vyndat celé s třímilimetrovým okrajem, ten výkon není malý, takže to nejde ambulantně. Tím, že je to v hlavě, je to dost krvácivé, musíme to řešit hospitalizací.“
Pacientka: „Já bych to radši nechala.“
Doc. Monika Arenbergerová: „To bych určitě nenechávala. Bazaliom sice nezakládá metastázy, ale velké bazaliomy jsou obrovský problém. Pak se strašně špatně vyndávají. To vůbec nedoporučuji nechat být. Hlavně, že se to dá vyndat. Z toho si vůbec nic nedělejte.“
Prof. Petr Arenberger: „Já vám dám příklad ze života. Jedna 80letá paní ke kolegům přišla s tím, že je stará a že ten bazaliom nechce vyndat. A pak přišla v 90letech s dírou v hlavě. A umřela na to, že měla díru v hlavě.“
Pacientka: „Tatínek s tím měl problémy. Taky měl tohle v hlavě.“
Prof. Petr Arenberger: „Na to neumřete, což je dobrá zpráva. Ale špatná zpráva je, že když to neodstraníte, zlobí to.“
Melanom na hlavě, muž 24 let
Pacient: „Kadeřnice mi řekla, že mám v hlavě něco, co se jí nelíbí. Je to tam zhruba rok a půl.“
Doc. Monika Arenbergerová: „Vypadá to jako modré, šťavnaté klíště. Tam se asi jedná o kožní nádorek. Přemýšlíme buď o bazaliomu, nebo melanomu.“
Statistika
Praha: 2652 vyšetřených pacientů, z toho diagnostikováno: 12 melanomů, 51 bazaliomů, 8 spinaliomů.
Brno: 1124 vyšetřených pacientů, z toho diagnostikováno: 48 zhoubných, z toho 11 melanomů
Ostrava: 503 vyšetřených pacientů, z toho diagnostikováno: 26 zhoubných, z toho 6 melanomů
Věděli jste, že…?
- Zhoubný melanom je sedmým nejčastějším nádorem v Česku.
- Rakovina kůže je příčinnou úmrtí 500 lidí ročně.
- Až čtyřikrát vzrostl za posledních 30 let počet pacientů s rakovinou kůže.
- Nejrizikovější je skupina mužů ve věku 50+ a žen ve věku 10 až 29 let.
- Průměrný věk při určení diagnózy rakovina kůže je 56 let.
- Rakovina kůže se běžně vyskytuje i u mladých lidí.
- Za nejčastější rizikové faktory je považováno nadměrné vystavování kůže slunečnímu záření, světlý typ kůže a větší počet tzv. mateřských znamének.
- Dermatologové se řídí pravidlem 35 let. Projevy na kůži před tímto věkem lze sledovat, ale nemusí být rizikové. Projev na kůži vzniklý po 35. roce může být rizikový.
- Chování lidí na slunci nyní se projeví za zhruba dvacet let.
- U mužů se nádory objevují nejčastěji na trupu, u žen na nohách.
- Lidé by v případě, že jdou ven, měli sledovat UV index, tedy ozónové zpravodajství. „Když je ozónu málo, roste riziko maligního melanomu.
- Tečky kolem mateřského znaménka znamenají, že je tam určitá aktivita a že to znaménko pravděpodobně bude růst nebo právě vyrostlo. Tady dermatologové doporučují kontrolu.
- Melanom nemusí být pouze hnědá skvrna stvořená nově nebo z mateřského znaménka. Může být i růžová, modrá, šedá, černá. Melanom může vypadat jako uzlík.
- Každá hnědá skvrna nemusí být hned melanom, může jít o stařeckou skvrnu. I proto je vhodné konzultovat projevy na pokožce s kožním lékařem.
Marcel Mihalik