Počet diagnostikovaných poruch pohlavní identity v České republice dramaticky vzrostl. Za posledních deset let se počet nových případů více než zčtyřnásobil. Experti varují před alarmujícím trendem a volají po modernizaci přístupu k této problematice.
Česká republika zaznamenává alarmující trend v oblasti poruch pohlavní identity. Podle nejnovějších dat z Národního registru hrazených služeb, které poskytlo ministerstvo zdravotnictví, se počet nově diagnostikovaných případů za posledních deset let více než zčtyřnásobil.
V roce 2013 lékaři evidovali 225 případů, zatímco v roce 2023 toto číslo vystoupalo na 989. Z těchto diagnóz celých 80 procent tvořil transsexualismus, jehož potvrzení sexuologem je od loňského července jedinou podmínkou pro úřední změnu pohlaví.
Statistiky ukazují, že v roce 2023 byla diagnóza stanovena 296 mužům a 484 ženám. Nejčastěji se jednalo o osoby ve věku 15 až 19 let (370 případů), následované věkovou skupinou 20 až 24 let (186 případů) a 25 až 29 let (90 případů). Překvapivě byla diagnóza stanovena i 21 mladým lidem ve věku 10 až 14 let.
Spolu s nárůstem diagnóz roste i počet lidí, kteří podstupují posouzení speciální komisí ministerstva zdravotnictví pro případné operační zákroky. V roce 2013 to bylo 47 osob, v loňském roce již 296, z nichž 287 komise změnu doporučila. Zajímavostí je, že necelé dvě třetiny z nich jsou ženy měnící se v muže.
Od roku 2010 bylo provedeno celkem 1693 jednotlivých operací souvisejících s změnou pohlaví, z toho 1108 ženám a 586 mužům. V loňském roce to bylo 171 zákroků.
Česká republika dlouho patřila k posledním zemím v Evropě, kde se vyžadovala povinná kastrace pro úřední změnu pohlaví. Tuto praxi však zrušil Ústavní soud a ministerstvo zdravotnictví nyní vydalo novou metodiku pro postup při změně pohlaví.
Odborníci a neziskové organizace poukazují na zastaralost termínu „transsexualismus“ a doporučují používání pojmu „genderový nesoulad“. Ministerstvo zdravotnictví plánuje přechod na novou terminologii přibližně od roku 2030.
Zdroj: ČTK