Nemocnice, která by mohla podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) vzniknout v Letňanech, by měla nahradit Nemocnici na Bulovce. Ta podle primátora nevyhovuje moderním potřebám. Totéž prohlásil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (Hnutí ANO), pod jehož ministerstvo Bulovka spadá, přesunu by se nebránil. Doslova oknem by tak vyletěly stovky milionů korun, které už byly do nemocnice investovány. S nápadem nesouhlasí středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (Hnutí ANO).
Je začátek roku 2019 a v pražské Nemocnici na Bulovce se koná velká sláva. Slavnostně se totiž otevírá provoz nového samostatného oddělení Urgentního příjmu, které patří k nemodernějším pracovištím svého druhu v České republice. “Jedná se o další důležitý krok směřující k získání statutu traumatologického centra v naší nemocnici,“ popisuje ředitel NNB Jan Kvaček. Provoz přijel zahájit i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. ”Jsem velmi rád, že Nemocnice Na Bulovce má nové oddělení Urgentního příjmu. Jde o další moderní pracoviště v nemocnici a Bulovka si ho v každém případě zaslouží. Věřím, že v následujících letech bude nemocnice i nadále rozšiřovat oblast poskytovaných služeb a zvyšovat kvalitu a komfort zdravotní péče,“ uvedl na slavnostním otevření ministr.
Jenže ani ne po měsíci ministr Adam Vojtěch uvažuje o zavření nemocnice a jejím přesunu do nových prostor. Ministr řekl, že areál Bulovky není jako moderní nemocnice vyhovující, protože má samostatné pavilony, a navíc je umístěný v kopci. „Pokud by Praha pozemky prodala a vybudovala třeba z výnosu za ten prodej jinde monoblokovou nemocnici, tak bych se tomu a priori nebránil,“ uvedl Vojtěch.
Investice 59 milionů korun do urgentního příjmu, který patří k nemodernějším pracovištím svého druhu v Česku, tak nejspíše přijde nazmar. Nejedná se při tom pouze o toto pracoviště, to je pouze poslední investice. Dalším příkladem je zcela nový moderní operační sál, celková investice do přístrojů a rekonstrukce vyšla na 64 milionů korun. Pořád jsou to ale drobné v porovnání s cenou nového pavilonu 8, ten byl otevřen teprve v roce 2014 a za práce město zaplatilo 376 milionů korun.
V roce 2017 uvedla tehdejší ředitelka Bulovky Andrea Vrbovská při dohadování nového nájmu s Prahou, že do areálu investovali stamiliony. „Město na základě posudku původně žádalo nájemné 36 milionů korun. To jsme odmítali i s ohledem na investice, které jsme do areálu vložili ve výši 175 milionů,“ řekla tehdy po jednání Andrea Vrbovská. Zřizovatelem a provozovatelem nemocnice je ministerstvo zdravotnictví. Město ale vlastní dvě třetiny budov.
Podle ČTK chce ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s Prahou o případné nové nemocnici dál jednat. Stavbě dalšího zdravotnického zařízení se nebrání, nemusí být ale v Letňanech, řekl ministr.
Možnost vybudovat v Letňanech obytnou čtvrť a nemocnici Hřib zmínil v reakci na požadavek premiéra Andreje Babiše, který chce dotčené městské pozemky získat pro stavbu areálu pro státní úředníky. Jako alternativu navrhl právě rezidenční čtvrť s nemocnicí.
Podle primátora Hřiba by přesun Bulovky do nového zařízení dával ekonomický smysl. Celý areál podle názoru primátora nelze reálně rekonstruovat do podoby, která by odpovídala moderním trendům v poskytování zdravotní péče, a výstavba nové nemocnice o několik kilometrů dál je lepší volbou.
V každém případě jde o lepší využití pozemků města než úřednická čtvrť, míní Hřib. „Chápu, že pan premiér usiluje o pohodlí svých úředníků. Ale doufám, že stejně tak on chápe, že já usiluji o kvalitní zdravotní péči pro pacienty. Chci, aby Pražané cestovali při návštěvě pražských nemocnic metrem, a nikoliv časem do doby Rakouska-Uherska,“ uvedl.
O možnosti postavit v Letňanech „úřednické městečko“ Babiš mluví delší dobu. Bylo by to podle něj ekonomicky výhodné ve srovnání se současným stavem, kdy ministerstva sídlí v různých palácích v centru města a další prostory si pronajímají. Pozemky v Letňanech, o které by měl stát podle Babiše zájem, mají celkovou rozlohu 354.000 metrů čtverečních. V listopadu premiér uvedl, že v letňanském komplexu by mohlo být více než 10.000 zaměstnanců a výstavba by stála deset miliard korun.
Středočeský kraj ale nesouhlasí se záměrem Prahy vybudovat na hranici obou regionů novou nemocnici. Pokud by nemocnice byla v pražských Letňanech, mohla by obsluhovat i severní část středních Čech. Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (Hnutí ANO) ale řekla, že by to představovalo ohrožení ekonomických výsledků oblastních nemocnic v Mladé Boleslavi a částečně i v Kladně a Kolíně.
Záměr stavět novou nemocnici je podle ní absolutně nepřijatelný a vůči kraji nekoncepční. Kdyby se Praha do takové stavby skutečně pustila, šlo by podle hejtmanky o „sobecké rozhodnutí“, protože by pro středočeské nemocnice to znamenalo odliv pacientů a problémy s nedostatkem zdravotnického personálu. Hejtmanka Pokorná by viděla jako smysluplnější opravit Nemocnici na Bulovce.
„Rozpočet Prahy je trošku jiný než rozpočet Středočeského kraje a už v tuto chvíli naše nemocnice velmi bojují s postupným navyšováním platů zdravotnického personálu,“ připomněla Pokorná Jermanová. „Dopad do středočeských nemocnic bude obrovský, potažmo do kasy Středočeského kraje, protože o to víc budeme muset ty nemocnice držet,“ uvedla.
Pokorná Jermanová oslovila premiéra Andreje Babiše a dohodli se, že budou o věci jednat po jeho návratu ze zahraničí. Svůj nesouhlas vyjádřila i na schůzce s primátorem, podle hejtmanky to vzal na vědomí. „Trošku mě mrzí, že (Hřib) pana premiéra nezpravil, že jsme o tom mluvili a že asi úplně nebudeme souhlasit s tím, aby nám část kraje obsluhovala pražská nemocnice, protože máme pět svých vlastních,“ dodala s poukazem na nedávné setkání Hřiba s Babišem.
Martin Černý