Ministerstvo zdravotnictví by mělo platit provoz jednotného informačního systému pro vrtulníky letecké záchranné služby (LZS). Ročně půjde o 2,5 milionu korun. Vyplývá to z návrhu změny zákona o zdravotnické záchranné službě, který schválila vláda. Změna by měla platit od 1. července 2023.
V současné době LZS provozují soukromé firmy, policie a armáda. Ministerstvo zdravotnictví řeší její další fungování po roce 2028, v současné době za provoz LZS platí asi 428 milionů korun ročně. Všichni provozovatelé záchranářských vrtulníků jednotný informační systém používají už od roku 2021. Do informačního systému jsou připojeny také všechny krajské zdravotnické záchranné služby, které se dosud dělily s provozovateli vrtulníků i o náklady na jeho provoz. Každý rok je stál zhruba 100 000 korun. Loni pro ně ministerstvo vypsalo dotační program, ve kterém mohly o úhradu nákladů požádat.
Současná smlouva na provoz LZS platí do konce roku 2028, náklady jsou 2,8 miliardy korun. V šesti krajích zajišťuje vrtulníky pro záchranáře společnost DSA a ve dvou Air Transport Europe (ATE). DSA létá v Hradci Králové, Liberci a Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně, ATE v Olomouci a Ostravě. Armádní vrtulník obsluhuje Plzeň, policejní pak Prahu a střední Čechy. Základny nejsou ve Zlínském a Karlovarském kraji, při uzavírání současné sedmileté smlouvy kraje neúspěšně žádaly jejich zřízení.
Původním záměrem před uzavřením současné smlouvy bylo zajištění letecké záchranné služby státním podnikem. Podle analýz by to ale nejspíš bylo nejen dražší kvůli nutnosti jednorázové investice do flotily vrtulníků, ale problém by byl také sehnat piloty, kteří se cvičí několik let. Roční provoz jednoho stanoviště stojí přibližně 43 milionů korun, provozovaná armádou a policií jsou dražší.
Podle dřívějších údajů ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1 055 000 obyvatel, v Rakousku se složitějším terénem 343 000 obyvatel a v Polsku 2 226 000 lidí. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi, častější byly v době epidemie covidu-19 kvůli nerovnoměrnému zaplnění kapacit.
Zdroj: ČTK