Povede ke zlepšení duševního zdraví žáků i k lepším výsledkům, řekla zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní je třeba, aby se tento typ podpory stal povinnou součástí kurikula.
Ke změnám by mohlo dojít už v příštím či přespříštím roce, ale je třeba školství připravit a pedagogům by s různými přístupy měl v praxi zpočátku pomáhat odborník, doplnila odborná ředitelka prevence a vzdělávání centra Magdaléna Aneta Zápotocká. Centrum se věnuje léčbě závislostí a jejich prevenci.
Učitelé by měli žáky podporovat mimo jiné v tom, aby dokázali fungovat v kolektivu, konstruktivně řešit konflikty nebo jak dosáhnout toho, aby se ve škole cítili v bezpečí. „Pokud naše základní potřeby naplněné nejsou, necítíme se v bezpečí, jsme například i v rodině v nějakém chronickém stresu nebo máme za sebou nějaké těžké traumatické zážitky, se kterými nám nikdo jiný dospělý nepomůže se vyrovnat, tak nemáme šanci ani to vzdělání získat v plné míře, jaká by odpovídala našemu potenciálu,“ uvedla vládní zmocněnkyně.
Podle loni zveřejněné studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Odborníci se také shodují, že od počátku pandemie covidu-19 značně narostla doba, kterou děti tráví na rizikových webech. Podle vládní zmocněnkyně je třeba přistoupit k rychlým změnám, navíc řada dětí nemá jinou šanci setkat se s primární prevencí jinde než ve škole. Podle Zápotocké už na to některé školy reagují. „Roste zájem o to, jak vést třídnické hodiny, jak pracovat s tou třídou,“ uvedla. Dodala, že bude třeba pedagogům zajistit další rozsáhlou podporu.
Pedagogové mohou potřebné znalosti získat prostřednictvím dostupných metodik, ale i vzdělávacích programů, kterých přibývá a zároveň roste i zájem pedagogů o školení. Podle vládní zmocněnkyně je důležité i to, jakou podporu mají učitelé, zda jsou dobře motivovaní a zda jsou třeba v kolektivu spokojení.
Centrum Magdaléna organizuje programy zhruba na 200 školách, pracuje se žáky, pedagogy i metodiky prevence. Častými tématy jsou třeba závislosti na sítích, mobilních zařízeních, práce s emocemi, s náročnými situacemi ve škole, doma nebo vnímání sebe sama. V posledních letech, především v důsledku zhlédnutí různých videí na internetu, se často objevuje i sebepoškozování. „Ale samozřejmě se nezanedbávají témata ani ohledně návykových látek, moderních nových látek, téma ohledně sexu a různých i jiných věcí, které k tomu mohou patřit, a samozřejmě až po vztahy ve třídě, kterými je klima ve třídě nejvíce ovlivněné,“ shrnula Zápotocká. Podle ní je třeba programy přizpůsobovat třídě na míru.
Zdroj: ČTK