Telemedicína nastupuje do praxe. Osobní kontakt s pacientem ale nenahradí

Jedním z mála pozitivních dopadů koronavirové pandemie je nebývalá akcelerace vzniku platforem pro vzdálenou komunikaci lékaře s pacientem. Ta v době karantény nahrazovala osobní vyšetření. Zatímco Národní telemedicínské centrum se teprve pomalu rozhoupává, na trhu už vzniklo mnoho životaschopných projektů. Čeští praktičtí lékaři telemedicínu vnímají jako užitečný nástroj. Určovat diagnózu na dálku je ale podle nich nebezpečné a prostředníky vyloženě odmítají.

„Pokud není zbytí a je třeba přistoupit k takovému bezkontaktnímu ordinování, pak se musí odehrávat jenom mezi pacientem a jeho lékařem. Bez prostředníků. Lékař totiž své pacienty dobře zná. Ví, jak obvykle stonají a nakolik se může spolehnout, že mu přesně dokáží popsat potíže, které je trápí,“ uvádí sdružení praktických lékařů.

„Koronavirová krize ukázala význam distanční péče v ordinacích praktických lékařů. Je zřejmé, že telemedicína se stane běžnou součástí naší práce a tento trend podporujeme. Zároveň ale varujeme před unáhleným zaváděním narychlo připravených telemedicínských hurá projektů do praxe,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

„Ukázalo se, že v krizi si praktičtí lékaři vystačili s telefonem, mailem a dalšími běžně dostupnými komunikačními kanály typu WhatsApp nebo Skype. Nyní, po restartu zdravotnictví a návratu našich praxí k normálu, je na čase začít diskutovat o tom, jak má distanční péče v našich praxích vypadat v období mimo krizi. Jaké prostředky telemedicíny jsou pro naši práci optimální, kde jsou jejich limity a jak by měly tuto péči hradit zdravotní pojišťovny,“ dodává Šonka.

Sdružení praktických lékařů, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP a Mladí praktici upřednostňují vlastní zabezpečenou online komunikaci lékaře se svými pacienty – bez prostředníka. „A nepodporují účast v takových projektech, jako je například v poslední době medializovaná Virtuální čekárna a uLékaře.cz,“ dodalo sdružení.

Trend elektronizace zdravotnictví je však jasně dán ministerstvem zdravotnictví, to připravuje příslušnou legislativu a nastavilo institucionální zázemí.

„Národní telemedicínské centrum je v této oblasti tahounem, proto se z něj přirozeně stane kompetenční centrum pro elektronické zdravotnictví. Jsem přesvědčen o tom, že bohaté zkušenosti místních odborníků nám pomůžou elektronické zdravotnictví nastavit a zavést do praxe tak, aby bylo maximálně přínosné jak pro pacienty, tak zdravotníky,“ uvedl po podpisu smlouvy o zřízení kompetenčního centra pro elektronické zdravotnictví v září loňského roku ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ačkoliv centrum existuje devět měsíců v době pandemie se příliš nezapojilo. Konkrétní projekty vzniky v soukromém sektoru.

„Spustili jsme LIVI Connect v reakci na rostoucí poptávku lékařů z celé Evropy po digitálním řešení pandemie covid-19. Pro všechny zdravotnické profesionály se tak otevřela možnost zůstat v kontaktu se svými pacienty jednoduchou a bezpečnou cestou, a bez jakýchkoli dodatečných nákladů. Navíc jsou videokonzultace prostřednictvím LIVI Connect plně šifrované, a tedy zcela bezpečné – přitom snadno realizovatelné pouhým stisknutím tlačítka,“ říká Johannes Schildt, generální ředitel a spoluzakladatel KRY/LIVI.

Webová platforma LIVI Connect má být bezplatná.

„Věříme, že i v České republice praktičtí lékaři a specialisté novou platformu ocení – pomůžeme jim totiž zajistit, aby i jejich pacienti měli prospěch z rychlejšího a pohodlnějšího přístupu k odbornému poradenství v oblasti zdravotnictví,“ dodává.

Portál uLékaře.cz pak nabídl praktickým lékařům projekt Virtuální čekárna pro vzdálený kontakt s pacientem. Pomáhá odbourat strach lidí z návštěvy ordinace v době epidemie covidu-19. Lékaři se mohli do projektu zaregistrovat do konce května, nejméně do konce roku bude služba zdarma, řekl lékař Tomáš Šebek.

Podle některých lékařů je telemedicína budoucností zdravotnictví, protože šetří čas a peníze. Například Švédsko má za cíl odbavit až čtvrtinu kontaktů pacienta s praktickými lékaři na dálku.

„Viděli jsme, k jak významnému omezení neakutní péče došlo, přestože ji nikdo nezakazoval. Pacienti se báli jít do zdravotnických zařízení, aby se nenakazili. U některých může dojít ke komplikacím nebo zhoršení jejich základní choroby,“ řekl epidemiolog Rastislav Maďar.

„Z praktického hlediska se pacienti vyvarují sezení v čekárnách a nejsou vystaveni nejen koronaviru, ale také dalším nemocem, zejména při epidemii sezónních virů nebo bakterií,“ říká lékař Sandro Zamarian k platformě LIVI.

Tato technologie přináší pacientům určité výhody, nemusí fyzicky navštěvovat lékaře, pokud to není nutné. Po celé Evropě, USA a Kanadě má platforma LIVI na kontě už 1,9 milionu dokončených videokonzultací s pacienty.