Nová publikovaná studie českých infektologů potvrdila, že klíšťová encefalitida představuje v České republice závažné riziko a je spojena s dlouhodobými následky. Výsledky studie uvádí, že téměř 45 % pacientů hospitalizovaných s klíšťovou encefalitidou se i po šesti měsících od nákazy potýká s dlouhodobými následky. Tento stav, známý jako postencefalitický syndrom (PES), postihuje pacienty bez ohledu na věk. Mezi nejčastější symptomy patří chronická únava, přetrvávající bolesti hlavy a poruchy paměti či koncentrace. Objevit se může i omezení hybnosti. To je běžnější spíše u starších pacientů, zatímco potíže s pamětí, pozorností a myšlením mohou zasáhnout pacienty napříč věkovými skupinami.
Klíšťová encefalitida je zánět mozku – jedná se o závažné virové onemocnění, které postihuje nervovou soustavu a je nejčastější nehnisavou infekcí nervové soustavy ve střední Evropě. Dlouhodobá nemocnost související s klíšťovou encefalitidou může ovlivnit kvalitu života pacienta, vyžadovat změnu životního stylu a představovat vysoké finanční náklady. Klíšťová encefalitida se nejčastěji přenáší přisátím infikovaného klíštěte, vzácněji konzumací nepasterizovaného mléka nebo mléčných výrobků od infikovaných zvířat.
Riziko se týká všech
Věk nad 50 let byl ve studii významně spojen se závažným akutním průběhem klíšťové encefalitidy a každých dalších deset let věku zvyšovalo riziko těžkého průběhu nemoci přibližně o 43 %. Obecně platí, že u osob starších 50 let je riziko úmrtí 15krát vyšší než u mladších věkových skupin. S přibývajícím věkem se totiž přirozeně snižuje schopnost imunitního systému účinně reagovat na infekce, což může přispívat k závažnějšímu průběhu onemocnění a vyššímu riziku komplikací.Senioři v České republice navíc zůstávají dlouho aktivní a při rekreačních činnostech v přírodě jsou klíšťatům vystaveni stejně intenzivně jako mladší generace.
Riziko závažného průběhu zvyšují také chronická onemocnění, například diabetes mellitus, hypertenze nebo ischemická choroba srdeční. Závažný průběh se však může objevit i u mladších a do té doby zdravých lidí. Ve vybrané studii tvořili pacienti mladší 50 let bez předchozího závažného onemocnění téměř čtvrtinu těžkých případů.
Po klíšťové encefalitidě přetrvávají únava, bolesti hlavy i poruchy paměti
Postencefalitický syndrom byl v rámci studie popsán u 44,9 % pacientů, přičemž mírná forma byla zaznamenána u 16,5 %, středně těžká u 16,0 % a těžká u 12,3 % pacientů.
Dlouhodobé následky se přitom netýkají pouze pacientů s nejtěžším průběhem nebo ve vyšším věku, mohou se objevit i u mladších a jinak zdravých pacientů. Mezi hlavní faktory vzniku postencefalitického syndromu patří závažnost akutní fáze onemocnění. Samotný postencefalitický syndrom se tak může rozvinout napříč věkovými skupinami. Po prodělání klíšťové encefalitidy mohou pociťovat únavu, bolesti hlavy nebo poruchy paměti a koncentrace tedy všichni bez ohledu na věk a anamnézu.
Nejčastější dlouhodobé následky po klíšťové encefalitidě
Mezi objektivně pozorované dlouhodobé následky patřily v rámci zmiňované české studie snížená hybnost, poruchy koordinace a rovnováhy, třes a poruchy sluchu a zraku. Subjektivně pacienti nejčastěji popisovali únavu, bolesti hlavy, poruchy spánku a potíže s pamětí nebo koncentrací.
Zdroj: Slížek M et al. Complications and long-term sequelae of tick-borne encephalitis: association with age and other predictors – a multicenter observational study. Ticks and Tick-borne Diseases 2026; 17(3).
Česko zůstává rizikovou oblastí, přesto očkování využívá jen část lidí
Česká republika dlouhodobě patří mezi evropské země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy. Riziko nákazy se přitom týká prakticky celého území, od venkovských oblastí až po městskou zeleň.
Závažnost onemocnění zvyšuje i skutečnost, že u klíšťové encefalitidy neexistuje specifická léčba. Lékaři mohou nemocným poskytnout pouze podpůrnou péči a léčbu zaměřenou na zmírnění příznaků. O to důležitější roli proto hraje prevence, zejména očkování.
Přesto zůstává ochrana české populace očkováním nedostatečná. Očkování proti klíšťové encefalitidě má zahájeno 51 % obyvatel, základní třídávkové očkovací schéma však dokončilo jen 38 % populace a první přeočkování, které prodlužuje imunitní ochranu, podstoupilo pouze 17 % lidí.
Zvláštní pozornost si zaslouží lidé nad 50 let, u nichž s věkem roste riziko závažného průběhu onemocnění. Právě pro tuto věkovou skupinu je očkování proti klíšťové encefalitidě hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, a to včetně všech dávek vakcíny i pravidelného přeočkování. Ostatní zájemci mohou na očkování využít příspěvky z preventivních programů zdravotních pojišťoven.
Léto je rizikové období, očkovat lze ale celý rok
Mezi nejvhodnější způsoby ochrany proti nákaze klíšťovou encefalitidou patří očkování. Očkování lze zahájit kdykoli během roku. V letním období, kdy je aktivita klíšťat vysoká, lze po konzultaci s lékařem využít také zrychlené očkovací schéma. U tohoto schématu se druhá dávka aplikuje již 14 dní po první dávce, což umožňuje rychlejší nástup ochrany. Dostatečnou imunitní odpověď je možné očekávat dva týdny po druhé dávce základního očkování. Třetí dávka se pak podává v odstupu 5 až 12 měsíců po druhé dávce.
Pro udržení dlouhodobé imunity u osob starších 60 let je nezbytné provádět přeočkování každé tři roky.U lidí mladších 60 let je nutné první přeočkování jednou dávkou po třech letech, následně po pěti letech.
Klíšťová encefalitida je v Česku rozšířená, může zanechat dlouhodobé následky a u lidí nad 50 let častěji mívá závažný průběh. Nová česká studie ukázala, že alespoň jeden dlouhodobý následek přetrvával po šesti měsících u 45 % sledovaných hospitalizovaných pacientů a že věk nad 50 let byl významně spojen se závažným akutním průběhem onemocnění. Protože u klíšťové encefalitidy není k dispozici specifická léčba, zůstává zásadním nástrojem prevence očkování. Očkování lze zahájit kdykoli během roku, u pojištěnců nad 50 let je hrazené z veřejného zdravotního pojištění a během letních měsíců lze využít i zrychlené schéma.Osoby mladší 50 let mohou využít příspěvky z preventivních programů zdravotních pojišťoven. Pro dlouhodobou ochranu je však důležité dokončit celé základní očkovací schéma a následně dodržovat doporučené intervaly přeočkování podle věku.