Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se dnes setkají na jednání tripartity, kde budou hlavním tématem plánované změny důchodového systému. Diskuse se soustředí především na možnost zastropování důchodového věku na 65 letech a úpravy pravidel pro odchod do penze u náročných profesí. Vedle toho budou partneři řešit také investiční plány státu na období let 2027 až 2029 a budoucí směřování zdravotnictví.
Spor o hranici odchodu do důchodu
Jedním z klíčových bodů jednání je návrh vlády ANO, SPD a Motoristů na zastropování důchodového věku na 65 letech. Opatření by znamenalo zásadní změnu dosavadního trendu postupného prodlužování doby odchodu do penze, který v Česku probíhá už řadu let.
V současnosti se důchodový věk postupně zvyšuje – u mužů o zhruba dva měsíce ročně, u žen obvykle o čtyři měsíce. Podle platného nastavení by se měl v budoucnu dostat na 65 let, přičemž dřívější reforma počítala s pokračováním růstu až na 67 let. To by v praxi znamenalo odchod do důchodu kolem roku 2057.
Podle propočtů ministerstva práce by zastropování věku mělo významné dopady na veřejné finance. Výdaje na důchody by mohly postupně růst zhruba z dnešních 2,2 miliardy korun ročně až na 128,7 miliardy korun v polovině století.
Náročné profese: tři možné modely
Velkou část jednání zabere také otázka, jak nastavit penze pro zaměstnance v náročných profesích. Ministerstvo práce představuje několik možných přístupů, které se liší mírou zapojení státu i zaměstnavatelů.
V jednom z nich by se pokračovalo v současném systému, kdy část pracovníků odchází do penze dříve podle míry rizikovosti práce a část má zajištěné povinné spoření zaměstnavatelů. Další varianta počítá s tím, že by stát financoval dřívější odchod do důchodu přímo. Třetí možnost naopak staví pouze na povinném spoření zaměstnavatelů.
Resort zároveň upozorňuje, že současná výše odvodů zaměstnavatelů, která činí pět procent, by na financování dřívějších penzí nestačila a případné zachování tohoto modelu by vyžadovalo jejich výrazné navýšení.
Odbory chtějí širší nárok, zaměstnavatelé varují před nedostatkem lidí
Sociální partneři se v pohledu na reformu výrazně rozcházejí. Odbory prosazují, aby měl na dřívější odchod do důchodu nárok co nejširší okruh zaměstnanců a aby byl důchodový věk zastropován nejpozději na 65 letech.
Zaměstnavatelé naopak upozorňují na možné dopady na trh práce. Podle nich by zastropování mohlo prohloubit nedostatek pracovních sil, který už nyní některé sektory pociťují, a proto s touto změnou nesouhlasí.
Na programu jsou i investice a zdravotnictví
Tripartita se dnes nebude věnovat pouze důchodům. Diskutovat se budou také investice státu plánované na roky 2027 až 2029, tedy do konce volebního období. Součástí jednání bude i otázka jejich financování a celkové rozpočtové udržitelnosti.
Samostatným tématem bude zdravotnictví, kde má vláda představit své záměry, včetně koncepčních a legislativních změn. Diskuse se zaměří také na opatření, která mají zajistit dostatek zdravotnického personálu, zejména v regionech, kde je dlouhodobě nedostatek lékařů a sester.
Hledání rovnováhy mezi udržitelností a jistotami
Debata o důchodech i dalších veřejných politikách tak pokračuje ve snaze najít rovnováhu mezi finanční udržitelností systému a sociálními jistotami obyvatel. Výsledky jednání tripartity mohou naznačit, jakým směrem se budou české důchody, investice i zdravotnictví v následujících letech vyvíjet.
Zdroj: ČTK