U pacientů s neurosvalovými nemocemi, kterým postupně ochabuje svalstvo, mohou poruchy spánku ukázat na počínající potíže s dýcháním. Zadýchávání ve dne by se projevilo za několik let. Novinářům to dnes u příležitost představení zrekonstruované spánkové laboratoře řekla lékařka Simona Dostálová z centra pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. Neurosvalové choroby jako spinální svalová atrofie (SMA), amyotrofická laterální skleróza (ALS) nebo Duchennova svalová dystrofie jsou vzácné nemoci, kterými trpí několik z tisíce až ze sta tisíce lidí.
„Poruchy dýchání se objeví ve spánku, protože v rámci REM fáze spánku máme všichni takovou svalovou atonii. Vypnou se dýchací svaly a dýcháme jenom bránicí,“ vysvětlila. Pokud má pacient dýchací svaly oslabené, objeví se při monitoringu ve spánkové laboratoři potíže se saturací kyslíkem a vydechováním oxidu uhličitého.
Nemocní s neurosvalovými chorobami se mu podrobují pravidelně. Kromě samotného dýchání se ale tyto obtíže mohou projevit podle Dostálové i na kvalitě spánku, ten může být přerušovaný, nemusí nemocného osvěžit a vede pak k denní únavě.
Většina neurosvalových nemocí se postupně zhoršuje, často se projeví v dětském věku. Podle lékařů pacientům s těmito onemocněními výrazně pomáhá vývoj léků a techniky. V roce 2019 byl schválený první lék na SMA, v současné době se už mohou otestovat všechny děti a těm, kteří mají poruchu příslušného genu, je možné podat lék, který ji „opraví“ a děti se vyvíjejí normálně.
„U Duchennovy svalové dystrofie a jiných typů dystrofií se terapeutické cesty zastavující progresi choroby zatím hledají. Soustřeďujeme se na co nejdelší udržení aktivní hybnosti, oddálení respiračního selhávání, prevenci srdečního a dalšího přidruženého postižení,“ popsala Iva Příhodová ze stejné kliniky.
Díky vývoji dýchacích a dalších přístrojů mohou ale nemocní lépe žít v domácím prostředí i mimo něj. Díky bateriím a možnosti upevnění na elektrický vozík nejsou odkázáni na neustálý přívod elektřiny. „Nervosvalová onemocnění vedou k dýchacímu selhání. Ventilační podpora zlepšuje jejich prognózu a prodlužuje život,“ dodala.
Podle Karolíny Podolské ze IV. interní kliniky VFN je třeba u těchto pacientů řešit i další zdravotní potíže způsobené selháváním svalů, například častější zápaly plic, srdeční selhání, zhoršenou funkci trávicího traktu nebo skoliózu páteře při ochabnutí zádových svalů.
Spánková laboratoř se zabývá i běžnějšími potížemi, jako je spánková apnoe, při níž se zastavuje dech při spánku, náměsíčnost nebo syndrom neklidných nohou. Spánková apnoe často podle Dostálové souvisí s obezitou, pacientů proto přibývá. U více lidí se také lékaři setkávají s nespavostí. „Ta je nejčastěji psycho-fyziologická, vytváříme si ji sami,“ dodala.
Zdroj: ČTK